Protože se nás mnozí podnikatelé ptají stále na ty samé otázky týkající se BOZP, rozhodli jsme se udělat souhrn těch nejčastějších dotazů. Otázky jsme posbírali z emailových a osobních dotazů, ale také z BOZP poradny na Facebooku, kterou provozuje portál BezpečnostPráce.info. Přečtěte si nejčastější BOZP otázky a odpovědi, které vám pomohou v lepším pochopení této nelehké agendy.
Mezi úplně nejčastější BOZP otázky a odpovědi patří povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, takže začneme u této problematiky.
Požadavky týkající se BOZP, které vyplývají z české legislativy, musí plnit úplně každý podnikatelský subjekt, tedy všechny fyzické i právnické osoby. Povinnosti BOZP se týkají hlavně firem, které mají zaměstnance, ať na hlavní či vedlejší pracovní poměr.
V níže uvedených zdrojích se dozvíte více informací týkající se této otázky.
Odpověď na otázku týkající se zákonů BOZP není zcela jednoduchá. Práva a povinnosti týkající se BOZP totiž upravuje cca 200 právních předpisů - zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a směrnic EU. Základní povinnosti v oblasti BOZP jsou uvedeny v následujících třech zákonech:
1. Zákon č. 262/2006 Sb. - Zákoník práce - konkrétně v páté části
2. Zákon č. 309/2006 Sb. - Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci …
3. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. - Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
V níže uvedených zdrojích se dozvíte více informací týkající se zákonů BOZP.
Často dostáváme dotazy typu: „Co máme dělat, když nám přišla ohláška o kontrole bezpečnosti práce z Oblastního inspektorátu práce?“ A my vždycky odpovídáme: „Buďte rádi, že vám přišla zatím jen ohláška, protože se s tím dá ještě možná něco udělat.“
Pokud agendu BOZP vůbec neřešíte, může to pro vás být velmi závažný problém. Nemusíte ale nutně věšet hlavu, protože i z takové situace lze vybruslit jen s minimálním postihem, případně, pokud je dostatek času, i bez postihu. Je ale potřeba jednat okamžitě a oslovit odborně způsobilou osobu v prevenci rizik či specialistu na bezpečnost práce, který je schopen vám s touto situací urychleně pomoct. I za velmi krátkou dobu se dá leccos dohnat. V případě, že BOZP řešíte, a jen si chcete být jisti, že máte vše v naprostém pořádku, platí stejná rada, kontaktujte specialistu na BOZP.
Jestli-že se nacházíte v této nepříjemné situaci, můžete se na nás obrátit a využít jednu z našich BOZP služeb, kterou uvádíme níže. Na stránce této služby se mimo jiné dozvíte také fakta o kontrolách BOZP, rozdíl mezi ohlášenou a neohlášenou kontrolou, čemu se v případě kontroly vyhnout nebo co je výstupem takové kontroly.
Požadavky na školení BOZP jsou uvedeny v § 103 odst. 2 a § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Tyto dva odstavce řeší povinnost zaměstnavatelů zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále pak obsah a jeho četnost.
Důležité je také to, že školení se musí týkat konkrétní práce, kterou zaměstnanec vykonává, tzn., že se musí vztahovat k potenciálním rizikům, se kterými se může zaměstnanec při výkonu své práce setkat. V naší hantýrce se tomu říká školení BOZP s profesními doplňky.
Školení BOZP se ale týká také drobných podnikatelů, živnostníků či OSVČ. Obecným školením, které je doplněno o profesní doplňky, musí projít nejen úplně každý zaměstnanec, ale také každý podnikající subjekt.
Žádný zákon neudává, jak často se má školení opakovat, obecně se však doporučuje ho realizovat alespoň 1x za 2 roky. Zaměstnavatel je ale povinen zajistit školení BOZP svým zaměstnancům vždy při nástupu do práce (vstupní školení BOZP), při změně pracovního zařazení, při změně nebo zavedení nové technologie, při změně výrobního nebo pracovního postupu nebo při okolnostech, které by mohly mít vliv na bezpečnost práce.
V níže uvedených zdrojích se dozvíte více informací týkající se školení BOZP.
Zda je školení BOZP pomocí e-learningu legální, plnohodnotné a také plně uznatelné, je naprosto bez debat. Žádný právní předpis nezakazuje školit zaměstnance elektronickou formou. E-learning nebo také online školení je velmi efektivní, účinné a navíc náklady na něj jsou oproti klasické prezentační formě minimálně o 50% nižší.
Ale pozor! Ne každé e-learningové školení musí odpovídat zákonným požadavkům. Vždy se musíte zajímat o to, zda obsahuje dle zákona také profesní doplňky, o kterých jsme psali o pár řádků výš. Školení se musí vždy týkat konkrétní práce, kterou zaměstnanec vykonává, tzn., že se musí vztahovat k potenciálním rizikům, se kterými se může zaměstnanec při výkonu své práce setkat.
V níže uvedených zdrojích se dozvíte více informací týkající se školení BOZP.
Ano, zaměstnavatel má právo zkontrolovat, zda zaměstnanec není v pracovní době pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky - drogy. Zaměstnavatel může zaměstnance vyzvat, aby se podrobil kontrole, ale pouze v případě, že k tomu má důvodné podezření. Zaměstnavatel nesmí kontrolu dělat hromadně nebo namátkově. Pokud by zaměstnavatel provedl test na drogy nebo alkohol namátkově nebo bez důvodného podezření, může se zaměstnanec bránit, že kontrola nebyla provedena podle platných právních předpisů, což by znamenalo, že důkaz o pozitivní zkoušce nelze před soudem použít.
Co se týče alkoholu, nejčastěji se používá dechová zkouška. Pokud ji zaměstnanec odmítne, může zaměstnavatel požadovat lékařské vyšetření a zkoušku z odběru krve. U drog se provádí zkouška nejčastěji ze slin nebo moči, případně též z krve.
Pokud by se zaměstnanec odmítl podrobit zkoušce na alkohol nebo jiné návykové látky, je to automaticky bráno, že je pod vlivem. Je to stejné, jako když odmítnete test na alkohol nebo drogy za volantem.
Každý zaměstnanec má právo na:
Každý zaměstnanec má povinnost:
Toto je relativně složitá otázka, protože každý prohřešek na úseku BOZP má jiný charakter a jinou závažnost. Výše pokuty je většinou závislá právě na závažnosti prohřešku, dále pak na velikosti firmy a na samozřejmě také na uvážení daného kontrolního orgánu. Pokuty ale nebývají zrovna malé. Abyste měli alespoň základní představu, uvedeme několik příkladů.
Fyzické osobě, která neumožní odborové organizaci, zástupcům pro BOZP nebo přímo zaměstnancům zúčastnit se jednání v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hrozí pokuta až do výše 300 tisíc korun českých.
Fyzické osobě, která neohlásí pracovní úraz a neodešle ze zákona povinný záznam o pracovním úraze, hrozí pokuta až do výše 400 tisíc korun českých.
Fyzické osobě, která nezajistí svým zaměstnancům bezpečnost práce nebo zdarma neposkytne osobní ochranné pracovní pomůcky, hrozí pokuta až do výše 1 milionu korun českých.
Právnické osobě, která nedodrží povinnosti pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svých zaměstnanců, hrozí pokuta až do výše 2 milionů korun českých.
V níže uvedených zdrojích se dozvíte více informací týkající se pokut za nedodržování BOZP.
Máte jiný dotaz? Neváhejte využít bezplatnou BOZP poradnu.
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor