Podpůrné prostředky a bezpečnost práce. Skryté každodenní riziko nebo zlepšení efektivity práce?

Aktuální tlaky na pracovní výkonnost zaměstnanců a efektivitu vykonané práce velmi často doprovází použití nejrůznějších podpůrných prostředků, ať už se jedná o běžně používané stimulanty, jako je čaj nebo káva, přes obohacené nápoje až po čím dál tím rozšířenější nabídku nejrůznějších farmakologických prostředků majících za účel zvýšit soustředění či povzbudit jiné funkce organismu.

Z hlediska bezpečnosti práce se použití těchto látek stává aktuálnější otázkou, jelikož se mnozí vedoucí pracovníci firem ptají, jaká jsou rizika či benefity užití těchto látek při práci. Na toto téma nedávno publikovaná studie vědců z University of Lancaster ukazuje, že použití těchto látek může přinášet značné problémy v rámci celého pracovního kolektivu, a to jak z pohledu efektivity, tak z pohledu bezpečnosti.

Látky bez zdravotního dozoru

Největším problémem hojně využívaných farmakologických stimulantů je zejména jejich omezená kontrolovatelnost v rámci dohledu jednotlivých států nad léčivy obecně. Hlavním zdrojem těchto stimulantů totiž bývá hlavně internetový prodej z nejrůznějších zásilkových obchodů, které většinou nepodléhají důkladnějšímu procesu licencování nabízených výrobků. Tyto přípravky pak můžeme rozdělit podle jejich účinné látky do tří skupin:

Amfetaminy

Stimulanty používané k léčbě ADHD a narkolepsie. Jejich obecnou vlastností je zvyšování hladinky hormonu dopamin v krvi, čímž nejen podporuje soustředění, ale pomáhá při prožitku euforických stavů.

Methylfenidáty

Podobně jako amfetaminy se používají při léčbě ADHD a spánkových poruch, a stejně jako ony stimulují hladinu dopaminu v krvi.

Modafinily

Tento stimulant patří zatím k posledním novinkám na trhu povzbuzujících prostředků. Jeho přesné fungování v mozku zatím nebylo předmětem žádné větší studie. Jeho hlavním benefitem je působení proti únavě, kdy udržuje člověka v bdělosti.

Rizikové skupiny zneužití stimulantů

Rozumné a hlavně nepravidelné dávkování stimulantů může být prospěšné, pokud ovšem u těchto substancí nedochází k abusu, neboli zneužití.

Předně je důležité si uvědomit, že ze zdravotního hlediska by tyto přípravky měly řešit nějakou náhlou indispozici, která může mít vážnější následky, tedy např. u řidičů, které přepadne náhlá únava a nemají možnost si okamžitě někde odpočinout. Takovému člověku by daný stimulant měl umožnit dostat se bezpečně na nejbližší takové místo, kde by měl řidič následně vykonat bezpečnostní zastávku.

Existují ovšem skupiny, u kterých může propuknout pravidelné využívání těchto látek s výrazně větší pravděpodobností, než u běžného vzorku populace. Jsou to zejména:

• řidiči
• pracovníci večerních směn
• dispečeři
• právníci
• obchodníci a obecně vyšší management

U těchto povolání se v běžné pracovní době vyskytuje velké množství stresu, který může negativně působit na produktivitu a tím i energii konkrétního pracovníka, který následně hledá útěchu právě v některém z výše vyjmenovaných stimulantů.

Léky zvyšující výkonnost z hlediska bezpečnosti práce

Při dlouhodobém užívání podpůrných prostředků se začínají objevovat četné zdravotní komplikace, zprvu poměrně lehké, nicméně i tyto mohou mít vážný dopad na celkovou bezpečnost práce.

Obecně je možné říci, že všechny tři nejčastěji používané skupiny látek, tedy amfetaminy, methylfenidáty i modafinily mají při dlouhodobější konzumaci vliv na vysoký krevní tlak, problémy se srdcem (zejména srdeční arytmie) a mohou za vznik lehkých psychóz (zejména u dětí) či jiných poruch chování.

Hlavní riziko stimulantů pro BOZP ovšem spočívá ve zbrklosti a přílišném sebevědomí pracovníků, kteří svůj výkon stimulují právě pomocí těchto přípravků. Nejen, že se při jejich nadměrném užívání objevuje vyšší míra rizikového chování, ale také jsou deformovány pracovní a výkonnostní statistiky, většinou k neprospěchu ostatních zaměstnanců.

Zaměstnavatel si totiž snadno může všimnout „energií sršícího“ zaměstnance, který díky stimulantům zvládá skutečně určité tipy úkolů výrazně rychleji, než jeho kolegové, no a od tohoto zjištění už je jenom krůček k plošnému zvýšení cílů a výkonnosti pro všechny zaměstnance. Takové zvýšení může následně opět znamenat nová rizika pro bezpečnost práce.

Rizika „medicínské reality“ a provozu firmy

Posilňující stimulanty mohou ve vaší společnosti vyvolat určitou nerovnováhu mezi zaměstnanci, kteří si dopomáhají k výkonnosti a těmi, kteří spoléhají pouze na vlastní síly. Taková situace může být ovšem pro každého majitele firmy dosti nebezpečná, jelikož může v určitých případech dojít i na postupné rozdrobení pracovního kolektivu a zhoršení celkové spolupráce mezi vašimi zaměstnanci.

Stimulanty mohou být také jakousi falešnou náplastí na problémy s efektivitou či rozdělováním práce. Zaměstnanci si pomocí léků mohou dovolit pracovat déle, čímž ovšem deformují přirozený pracovní proces, kdy by se daná práce měla stihnout v řádné pracovní době. S tím souvisí problém tzv. „medicínské reality“, kdy mají vedoucí zaměstnanci pocit, že vysoká produktivita a dlouhé směny některých zaměstnanců jsou přirozené a mají za to, že tento standard je možné zavést v plošném měřítku.

Z hlediska bezpečnosti práce tedy s sebou přinášejí stimulační preparáty mnohá rizika zejména pro organizaci práce a samotnou bezpečnost na pracovišti. Pokud máte u některých zaměstnanců podezření na jejich užívání, vždy se snažte kulantně zjistit, jaký je důvod užívání takových látek a zdali tím není kompenzován nějaký systémový nedostatek. V dlouhodobém horizontu tak užívání stimulantů představuje riziko pro bezpečnost práce daného uživatele i jeho okolí.