Předcházení ohrožení života a zdraví při práci - povinnosti zaměstnavatele

Předcházení ohrožení života a zdraví při práci vychází z § 7 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele. V tomto článku se podíváme na to, co předcházení ohrožení života a zdraví znamená a co přesně musí zaměstnavatel splňovat.

Obsah článku:

• Povinnost zajistit omezení působení rizik
• Povinnost zjistit příčinu expozice
• Povinnost zajistit kontrolovaná pásma
• Povinnost dodržování zakázaných prací

Povinnost zajistit omezení působení rizik

Zaměstnavatel, na jehož pracovišti se vyskytují rizika, je povinen je vyhledávat a kontrolovat pomocí měření, aby zjistil, jaké jsou jejich hodnoty, tedy jakou daná rizika představují závažnost. Zjištěná rizika musí následně úplně eliminovat nebo alespoň snížit na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Jinými slovy musí zajistit hodnocení rizik a přijmout taková opatření, která budou odpovídat dodržení nejvyšších přípustných hodnot. V této věci musí zaměstnavatel postupovat podle prováděcího právního předpisu.

Rizikové faktory:

• fyzikální rizika - hluk, vibrace, prach, zraková zátěž;
• psychická rizika - psychická zátěž, stres, vyhoření;
• chemické rizikové faktory - karcinogeny, azbest, kyseliny;
• biologické činitele - viry, bakterie, plísně;
• mikroklimatické podmínky - extrémní chlad, teplo, vlhkost.

V případě, že nelze vyloučit výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot, musí zaměstnavatel zajistit omezení jejich působení. To může udělat úpravou pracovních podmínek (např. zkrácení pracovní doby), zajištěním kontrolovaných pásem na pracovišti, poskytováním vhodných ochranných prostředků či nápojů a dalšími technickými a technologickými opatřeními, která by měla být nastavena s ohledem na konkrétní typ rizika a v souladu se znalostmi a zkušenostmi na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

Mohlo by vás zajímat: Analýza a řízení rizik BOZP. Identifikace, hodnocení a management ve firmách a jiných organizacích

Povinnost zjistit příčinu expozice

Při výkonu pracovních činností s vědomým záměrem vystavení zaměstnance biologickým činitelům II. až IV. skupiny, nebo překročí-li výsledky měření rizik nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit, proč k tomuto stavu došlo, tedy jaké jsou příčiny.

Používání biologických činitelů a azbestu je uvedeno v § 41 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

Není-li možné eliminovat výskyt biologických činitelů nebo snížit hodnoty rizikových faktorů pod hranici nejvyšších přípustných hodnot, musí zaměstnavatel postupovat podle § 104 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce a poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). S touto skutečností musí navíc seznámit své zaměstnance a proškolit je pro jejich správné používání.

Mohlo by vás zajímat: Jak seznámit a proškolit zaměstnance pro používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Povinnost zajistit kontrolovaná pásma

Pokud při pracovní činnosti dochází k manipulaci s azbestem, biologickými činiteli a chemickými karcinogeny, nebo jsou prováděny pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby tyto práce byly vždy prováděny v tzv. kontrolovaných pásmech. Kontrolovaná pásma musí být viditelně označena a zajištěna tak, aby do nich nemohli vstupovat nepovolané osoby včetně zaměstnanců, kteří v nich neprovádějí práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor.

Bezpečnostní pravidla kontrolovaných pásem

• V kontrolovaných pásmech se nesmí jíst, pít ani kouřit. Pro tyto účely musí zaměstnavatel vymezit zvláštní prostory.
• Do kontrolovaného pásma mohou vstupovat pouze oprávněné osoby a to pouze v osobních ochranných pracovních prostředcích, které jsou k tomuto účelu navrženy.
• V kontrolovaných pásmech mají přísný zákaz pracovat mladiství zaměstnanci včetně přípravy na povolání, dále pak těhotné a kojící zaměstnankyně a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Zaměstnavatel musí vést evidenci kontrolovaných pásem včetně zaměstnanců, kteří do nich vstupují. Tuto evidenci je povinen archivovat jako rizikové práce po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 356/2003 Sb.). Evidence kontrolovaných pásem musí obsahovat:

• jméno (jména) a příjmení zaměstnance, datum narození;
• název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení;
• charakteristiku vykonávané práce;
• účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu;
• počet odpracovaných směn;
• výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů;
• záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.

Povinnost dodržování zakázaných prací

Předcházení ohrožení života a zdraví stanovuje také zákaz výkonu některých prací.
To se týká zejména práce s:

• azbestem,
• 2-naftylaminem a jeho solemi;
• 4-aminobifenylem a jeho solemi;
• benzidinem a jeho solemi;
• 4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů;
• přípravky obsahujícími více než 0,1 %:
  • 2-naftylaminu a jeho solí;
  • 4-aminobifenylu a jeho solí;
  • benzidinu a jeho solí;
  • 4-nitrodifenylu;
  • více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů.

Zakázané práce se nevztahují na výzkumné laboratorní práce, analýzy, likvidaci zásob, odpadů, odstraňování staveb apod. Více informací k zakázaným pracím je uvedeno v § 8 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.