Stres na pracovišti ovlivňuje zdraví zaměstnanců, ale i ekonomiku

Věděli jste, že podle celoevropského průzkumu ESENER II je pro 72 % pracovníků nejčastější příčinou stresu reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání, pro 66 % dlouhá pracovní doba a zatížení a pro 59 % šikana nebo obtěžování na pracovišti? V mnohých případech má navíc práce vliv na rodinný a společenský život, váhu, stravovací a spánkové návyky. Jak stres na pracovišti ovlivňuje zdraví zaměstnanců a jaký má vliv na ekonomiku?

Novela zákoníku práce má stres ošetřit

Už v roce 2016 přišla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí, Michaela Marksová (ČSSD), s návrhem, který by měl zaměstnance před pracovním stresem chránit. Marksová novelu zákoníku práce realizovat sice nestihla, nicméně se stresem na pracovišti se podle dostupných informací z Ministerstva práce a sociálních věcí i nadále počítá. Je však otázkou, jak bude celá problematika řešena a zda to nebude spíše další zátěž pro zaměstnavatele. Podle mnohých odborníků na bezpečnost práce je totiž hranice mezi tlakem na efektivitu práce a nepřiměřeným pracovním stresem velmi tenká.

Mnoho informací o pracovním stresu přinesly průzkumy, a to nejen evropský ESENER II, ale také americký průzkum dospělých pracujících od Harvard TH Chan School of Public Health, National Public Radio (NPR) and the Robert Wood Johnson Foundation. Právě takové průzkumy přiměly politiky jednat a začít řešit pracovní stres právně. Problematika je ale natolik komplikovaná, že se v oblasti BOZP stala v posledních letech velmi frekventovaným tématem. V České republice nás podle všeho stresové tsunami ale ještě čeká.

A co bude cílem novely zákoníku práce, který má řešit stres na pracovišti? Měl by se stát plnohodnotnou součástí agendy BOZP a předcházet stresu v zaměstnání. Okolo této problematiky je ale stále mnoho otazníků. Pojďme si je přiblížit.

Předcházení pracovního stresu je bezesporu dobrý směr pro zaměstnance, ale podstatně horší to budou mít zaměstnavatelé, kteří s velkou pravděpodobností budou čelit nemalým problémům. Podle některých personalistů a odborníků na BOZP bude velice obtížné spravedlivě posoudit, ale nakonec i prokázat, zda se skutečně jedná o stres, který souvisí s pracovním nátlakem. Zaměstnavatelé se bojí zejména zneužívání navrhované změny legislativy, například ve smyslu výmluvy těch, kteří nechtějí pracovat.

Spravedlivě posoudit, co je nepřiměřený pracovní stres, a co tlak na zvýšení efektivity práce, bude obtížné také pro kontrolní orgány, tedy SÚIP, respektive OIP. Určitá dávka stresu totiž k práci neodmyslitelně patří. Dokážete si představit, aby například kuchař, který musí během několik minut uvařit pro celou restauraci, nebyl při práci ve stresu? Dokážete si představit pilota dopravního letadla nebo burzovního makléře, který není ve stresu? To je téměř nereálné. Některé profese jsou zkrátka stresové samy o sobě. Navíc každý člověk má jinou hranici stresu, protože každý jiné vnímání. Každá pracovní pozice nebo obor nese individuální rysy stresu. Pro kontrolní orgány to tak bude s velkou pravděpodobností velmi složité.

Jak stres na pracovišti působí na lidské zdraví?

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že stres negativně ovlivňuje zdraví lidí. Psychické poruchy, jako jsou deprese a vyhoření v důsledku pracovního stresu, mohou mít negativní dopad na zdraví pracovníka a mohou dokonce ovlivnit osobní vztahy. Není to jen vaše tělo, které je ovlivněno stresem, ale také vaše vztahy a celková životní spokojenost.

Alkohol a drogy

Je také známo, že nástup deprese v důsledku stresu na pracovišti působí jako spouštěč nadměrného pití alkoholu a užívání drog či jiných návykových látek. Práce s nevyváženým časovým posunem, přerušováním příliš dlouhého pracovního času, provozování více než jednoho zaměstnání a neustálá pracovní nestabilita, jsou jen některé z hlavních důvodů, které vedou k tomu, že lidé tíhnou k alkoholu a užívání drog.

Chronické nemoci

Pracovní stres může mít za následek také chronické nemoci. Konstantní úrovně stresu, ať už kvůli neschopnosti dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi pracovním a osobním životem nebo z jakéhokoli jiného důvodu, mohou způsobovat dlouhodobé zdravotní komplikace, například diabetes typu 2, hypertenzi nebo kardiovaskulární nemoci.

Poruchy spánku

Stres má vliv také na spánek člověka. Je dokázáno, že lidé, kteří trpí stresem, spí méně. Zaměstnanci, kteří během pracovního dne spí méně jak 6 hodin denně si mnohem častěji stěžují na stres v práci. Lidé, kteří spí kratší dobu, se kvůli práci trápí mnohem častěji. V České republice spí v průběhu pracovního dne méně jak 6 hodin denně přibližně 18 % lidí. Alarmující je také fakt, že 32 % lidí si stěžuje na stres, který mají díky nízkým výdělkům, které nepokryjí jejich životní náklady. Podle průzkumu Paylab.com asi pětinu lidí v České republice trápí velký tlak ze strany zaměstnavatele, které představují pracovní povinnosti a odpovědnost.

Jak stres na pracovišti ovlivňuje ekonomiku?

Stres na pracovišti ovlivňuje ekonomiku a to jak podniku, tak státu. Pokud jsou zaměstnanci v nadměrném stresu, ztrácí pracovní nasazení a jsou méně koncentrovaní, což může vést k pracovním úrazům. Důsledkem toho pak vznikají nemalé ekonomické propady.

Ztráta produktivity

Ztráta produktivity není způsobena pouze pracovní absencí, ale také tím, že lidé nepracují na svých optimálních pracovních pozicích, a to právě kvůli stresovým onemocněním, jako jsou deprese.

Zranění na pracovišti

Ať už jde o individuální neschopnost zvládnout stres nebo o výskyt stresových pracovních situací, může na jejich základě dojít k nízkým koncentracím a zhoršenému soustředění, což může mít za následek zranění na pracovišti.