Syndrom vyhoření (burn-out) představuje závažný psychosociální jev s významnými dopady na jednotlivce, pracovní kolektivy i celou ekonomiku. Tato rozsáhlá online publikace poskytuje komplexní a systematicky členěný pohled na problematiku vyhoření. Součástí publikace je akční plán s praktickými checklisty pro zaměstnance, manažery a zaměstnavatele, sekce věnovaná nejčastějším mýtům a přehledně zpracovaný seznam vědeckých zdrojů a citací. Článek slouží jako vzdělávací a metodický materiál pro pracovníky všech profesních úrovní i oborů a vybízí ke včasné identifikaci a systémové práci s riziky vyhoření v prostředí českého a evropského trhu práce. Pojďme na to!
Obsah článku:
„Jsem pořád unavený, nic mě nebaví a práce mi leze krkem.“ Ještě před několika lety se podobné věty říkaly potichu při kávě. Dnes se z nich stává znepokojivý společenský signál. Podle nejnovější zprávy společnosti Gallup se cítí ve vysokém stresu už 44 % zaměstnanců na světě. Evropský průzkum STADA Health Report 2022 dokonce ukázal, že 59 % Evropanů má osobní zkušenost se syndromem vyhoření. A doma? Data Psychiatrické kliniky VFN citovaná Českou televizí mluví o tom, že se s vyhořením potýká zhruba každý čtvrtý Čech.
Vyhoření přitom není „jen“ individuální krize. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že deprese a úzkosti, často s vyhořením těsně provázané, připraví globální ekonomiku o 12 miliard pracovních dnů ročně, což představuje ztrátu kolem 1 bilionu dolarů. Firmy přicházejí o produktivitu, státy o daně a zdravotní systémy čelí náporu pacientů, jejichž potíže mohly být při včasné prevenci zcela zbytečné.
Syndrom vyhoření se tak mění z okrajového tématu pomáhajících profesí v masový jev, který dopadá na zaměstnance ve výrobním podniku stejně jako na manažery v korporacích. Proto vzniká tato publikace: aby široké veřejnosti – zaměstnancům i zaměstnavatelům – nabídla srozumitelný, ale odborně podložený návod, jak vyhoření porozumět, předejít mu a včas ho řešit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila burn-out v roce 2019 do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) pod kód QD85 v kapitole Faktory ovlivňující zdravotní stav nebo kontakt se zdravotnickými službami – tedy nikoliv mezi choroby, ale jako pracovní fenomén. Vyhoření WHO popisuje jako syndrom vznikající z chronického pracovního stresu, který nebyl úspěšně zvládnut, a charakterizuje jej třemi dimenzemi:
WHO zdůrazňuje, že termín se vztahuje výhradně k pracovním zkušenostem a nemá popisovat obtíže v jiných oblastech života. Klasifikační seznam vstoupil v platnost 1. ledna 2022 a stal se referencí pro zdravotní systémy i zaměstnavatele po celém světě.
Syndrom vyhoření se projevuje souborem fyzických, psychických a behaviorálních symptomů, které se zpravidla rozvíjejí postupně. Níže jsou shrnuty nejčastější projevy potvrzené současným výzkumem.
| Typický projev | Vysvětlení / důsledek |
|---|---|
| Chronická únava a úbytek energie | Neodeznívá ani po spánku či víkendu; organismus je ve fázi „exhaustion“ podle Selyeho stresového modelu. |
| Poruchy spánku (insomnie či hypersomnie) | Obtížné usínání, časté noční buzení nebo naopak nadměrná spavost. |
| Bolesti hlavy a svalové napětí | Přetížení sympatiku vede k napětí šíjových svalů, migrénám. |
| Gastrointestinální potíže | Nevolnost, syndrom dráždivého tračníku, zhoršené trávení vlivem dysregulace osy střevo–mozek. |
| Oslabená imunita | Vyšší nemocnost ‒ časté virózy, infekce; chronický kortizol snižuje obranyschopnost. |
Signál pro laika: Pokud se výše uvedené potíže objevují déle než 3 měsíce a souvisejí s pracovním stresem, je namístě zvážit riziko vyhoření.
| Projev | Typická manifestace | Riziko pro organizaci |
|---|---|---|
| Snížená výkonnost a prokrastinace | práce trvá déle, roste chybovost | pokles produktivity, kvality služeb |
| Absentismus a časté sick-days | pracovník hlásí opakované krátké PN, „bolest hlavy“ | zvýšené náklady, narušení týmové práce |
| Prezentismus | je fyzicky přítomen, mentálně „odpojen“ | tichý úbytek výkonu, šíření negativní nálady |
| Sociální stažení a konflikty | omezuje kontakt, vyhýbá se poradám, reaguje podrážděně | zhoršení klimatu, vyšší fluktuace |
| Únikové strategie | zvýšená konzumace alkoholu, stimulantů, binge-watching | zdravotní rizika, další pokles výkonu |
Pozor na spirálu: Chování vyhořelého často vzbuzuje nepochopení („je líný“, „negativista“). Negativní reakce okolí však symptomy dále prohlubují – vzniká bludný kruh, z něhož se člověk bez cílené pomoci obtížně dostává.
Vyhoření se obvykle neobjeví ze dne na den; jde o proces, který mívá předvídatelné vývojové kroky. Pro praxi se používají dva nejcitovanější modely – detailní dvanácti fázové schéma Freudenberger–Maslach a zjednodušený čtyřstupňový model.
| Fáze | Typické projevy | Varovné signály pro okolí | |
|---|---|---|---|
| 1 | Nutkavá potřeba dokazovat vlastní hodnotu | nadměrná ambicióznost, „já to zvládnu sám“ | nerealistické cíle, ignorování limitů |
| 2 | Intenzivní pracovní nasazení | dlouhé přesčasy, práce o víkendech | rušení dovolených, žádné pauzy |
| 3 | Zanedbávání vlastních potřeb | méně spánku, jídla, pohybu | okolí vidí fyzické vyčerpání |
| 4 | Vytěsňování konfliktů a potřeb | bagatelizace stresu („jsem v pohodě“) | odmítání pomoci, popírání problému |
| 5 | Revize hodnot | práce \= střed života; rodina, koníčky ustupují | blízcí upozorňují na „absenci“ doma |
| 6 | Popření vznikajícího problému | podrážděnost, nespokojenost s okolím | cynické poznámky, obviňování druhých |
| 7 | Stažení z osobního života | izolace od přátel, ztráta zájmů | ruší společenské akce, odmítá pozvání |
| 8 | Zjevné změny chování | alkohol, stimulanty, prokrastinace | kolegové registrují výkyvy výkonu |
| 9 | Depersonalizace | pocit, že „nejsem sám sebou“, cynismus | odosobněný přístup ke klientům |
| 10 | Vnitřní prázdnota | pocit marnosti, únikové chování | binge-watching, kompulzivní nákupy |
| 11 | Deprese | hluboký smutek, beznaděj | myšlenky „nic nemá cenu“, riziko suicidality |
| 12 | Totální vyčerpání / kolaps | psychosomatické potíže, PN, hospitalizace | akutní potřeba odborné pomoci |
Pozn.: Freudenberger původně popsal 12 kroků v r. 1974; Maslachová je později rozpracovala a doplnila o depersonalizaci a ztrátu osobního úspěchu.
Pro rychlou orientaci v managementu a BOZP se často používá kompaktní verze:
Pro praxi: Jakmile organizace identifikuje zaměstnance v 2. stupni, má ještě velké šance otočit trend preventivními opatřeními (úpravy zátěže, podpora, supervize). Ve 3. a 4. stupni už náklady na intervenci a léčení rostou exponenciálně.
Vyhoření obvykle vzniká tehdy, když se pracovní nároky dlouhodobě sčítají a převýší osobní i organizační zdroje. Riziko proto roste, jakmile se individuální predispozice setkají s nepříznivými podmínkami v práci a situaci dále zhoršují tlaky ve společnosti a ekonomice.
| Dispozice / rys | Jak se projevuje | Proč zvyšuje pravděpodobnost vyhoření |
|---|---|---|
| Perfekcionismus | „Musí to být na 100 % – jinak to není dost dobré.“ | Sebe-přetížení, neschopnost vypnout, častý vnitřní kritik |
| Neuroticismus | Silné prožívání stresu, sklon k úzkosti | Negativní emoce rychle vyčerpají energii |
| Nízká asertivita | Obtížně říká „ne“, nerad žádá o pomoc | Akumuluje úkoly → overload |
| Vysoká potřeba uznání | Přepracování výměnou za pochvalu | Pokud odměna chybí, přichází frustrace a cynismus |
| Slabé copingové dovednosti | Málo zdravých rituálů (pohyb, relax) | Organismus zůstává v trvalém stresovém režimu |
Maslachová a Leiter popisují šest oblastí možného „místa nesouladu“ (Areas of Work-Life) mezi člověkem a jeho prací:
| Oblast | Příklady nesouladu | Typický dopad |
|---|---|---|
| Zátěž | chronické přesčasy, multitasking bez přestávek | Emoční a fyzické vyčerpání |
| Kontrola | mikromanagement, minimum autonomie | Pocit bezmoci, nárůst úzkosti |
| Odměna | malá finanční i morální zpětná vazba | Ztráta motivace, rezignace |
| Komunita | konfliktní kolektiv, šikana, sociální izolace (WFH) | Cynismus, depersonalizace |
| Spravedlnost | neprůhledné rozhodování, protekce | Hořkost, pasivní rezistence |
| Hodnoty | etický rozpor s produktem/úkolem | „Morální stres“, rychlejší vyhoření |
Pravidlo 80/20: Sám zaměstnanec může ovlivnit zhruba pětinu rizik; zbytek vychází ze systému (kultury, procesů, leadershipu).
Vyhoření hrozí nejvíc tam, kde se vysoké nároky setkávají s nedostatkem kontroly, podpory a uznání, a kde celospolečenské podmínky zvyšují bazální hladinu stresu. Prevence proto musí cílit jak na rozvoj odolnosti jednotlivce, tak na změnu pracovního prostředí.
| Dopad | Jak se projeví | Následek pro kariéru |
|---|---|---|
| Pokles produktivity | pomalejší práce, více chyb | horší hodnocení, stagnace růstu |
| Časté absence | PN, sick-days, „duševní dovolené“ | promarněné příležitosti, ztráta bonusů |
| Prezentismus | fyzicky přítomen, ale neefektivní | tiché selhávání před očima kolegů |
| Fluktuace | odchod z oboru či trhu práce | ztráta odbornosti, restart kariéry |
| Úroveň | Odhadovaný dopad | Poznámka |
|---|---|---|
| Makroekonomika | Globálně ztráta produktivity > 1 bilion USD/rok | podle odhadů WHO a ILO |
| Zdravotní systémy | Vyšší spotřeba péče (psychiatrie, interní medicína) | delší PN, invalidizace |
| Sociální sféra | Snížená kvalita života rodin, vzdělávací ztráty dětí | domino-efekt na komunitu |
| Stát | Nižší výběr daní, vyšší nemocenské dávky | zatížení veřejných rozpočtů |
Vyhoření není jen osobní selhání jednotlivce – je to multifaktorový problém s dopadem na zdraví, výkon firem a ekonomiku státu. Prevence proto vyžaduje spolupráci zaměstnanců, managementu i legislativy.
Syndrom vyhoření se vyvíjí postupně a jeho příznaky se často překrývají s jinými psychickými stavy, nejčastěji s úzkostmi a depresí. Přesné rozpoznání je klíčové nejen pro volbu účinné intervence, ale i pro prevenci přetížení u dalších zaměstnanců.
| Kritérium | Vyhoření | Deprese | Úzkostná porucha |
|---|---|---|---|
| Spouštěč | Práce, profesní role | Obvykle širší – životní ztráta, trauma, genetická zátěž | Ohrožení, nejistota, anticipace problémů |
| Nálada | Cynismus, emoční otupělost vůči práci | Trvale snížená nálada, beznaděj, anhedonie | Napětí, strach, podrážděnost |
| Oblast dopadu | Především pracovní výkon a vztahy na pracovišti | Všechny oblasti života | Široké – včetně spánku, trávení, sociálních situací |
| Reakce na dovolenou | Dočasné zlepšení stavu | Nulový nebo minimální efekt | Dočasné zlepšení, ale přetrvává napětí |
| Typická myšlenka | „Tahle práce mě ničí.“ | „Já jsem špatný/bezcenný.“ | „Co když to nezvládnu/neuspěju?“ |
Výzkumy ukazují, že u pokročilého vyhoření se může vyvinout depresivní porucha nebo úzkostná reakce, která vyžaduje odbornou léčbu. Pokud se příznaky zhoršují i mimo pracovní dobu, je vhodné vyhledat psychologa nebo psychiatra.
V praxi mohou firmy využít zkrácené verze nebo vlastní „pulzní“ dotazníky – např. 5–10 otázek zaměřených na stres, spokojenost, smysl práce a podporu.
Zaměstnanci si mohou základní orientační představu udělat i sami pomocí jednoduchých otázek. Pokud na většinu z nich odpovíte „často“ nebo „stále“, doporučuje se odborná konzultace:
Reaguji podrážděně nebo bez energie v běžných situacích?
Vyhýbám se komunikaci nebo spolupráci, která mi dříve nevadila?
Doporučení: Pokud symptomy přetrvávají déle než 6 týdnů, zhoršují se nebo zasahují i do osobního života, je vhodné obrátit se na psychologa, EAP program nebo praktického lékaře, který vás může nasměrovat dále.
Poznámka pro firmy: Používejte anonymizované výsledky k mapování rizik – ne k hodnocení jednotlivců. Zajištění důvěryhodnosti průzkumu je klíčové pro otevřenost odpovědí.
Vyhoření je předvídatelný a z podstatné části ovlivnitelný jev. WHO i normy ISO proto doporučují vícevrstvý přístup: největší účinek mají organizační opatření, která doplňují programy pro manažery a zaměstnance – a teprve na třetí úrovni stojí čistě individuální techniky.
| Doporučení | Praktická aplikace | Odhadovaný efekt* |
|---|---|---|
| Realistické plánování kapacit | modelování workload vs. FTE, rotační plán přesčasů | –15 % vyčerpání |
| Norma ISO 45003 – řízení psychosociálních rizik | analýza požadavků/pravidelný pulzní dotazník | –12 % absence |
| „Právo na odpojení“ (EU doporučení) | vypnutí serverů mailu 18 – 6 h, žádné Teams notifikace o víkendu | +10 % spokojenost |
*Metaanalýza 117 firemních studií (PubMed 2023) uvedla průměrné snížení vyhoření o 9–20 % po implementaci dvou a více organizačních opatření.
| Nástroj | Co nabízí | Dopad (evidence) |
|---|---|---|
| Employee Assistance Programme (EAP) | anonymní krizová linka, 5 × terapie/rok, finanční & právní poradenství | −21 % stresu; −14 % fluktuace |
| Balint nebo intervizní skupiny | sdílení emočně náročných případů (zdravotnictví, sociální práce) | −18 % depersonalizace; +12 % empatie |
| Externí supervize | pravidelný reflexní rozhovor kouč/psycholog ↔ tým | stabilizace výkonu, prevence chyb |
| Sociální benefity (elder-care, childcare) | concierge služby, flexibilní PTO | +8 % produktivita; +6 % retence |
Klíčová lekce: program musí být snadno dostupný a destigmatizovaný; využití roste tam, kde vedení EAP aktivně propaguje a jde příkladem.
| Oblast | Minimum pro ochranu před vyhořením | Přínos podle studií |
|---|---|---|
| Spánek | 7 – 9 h, pravidelný režim | regenerace kognitivních funkcí, imunita |
| Pohyb | 150 min středně intenzivně týdně | −13 % riziko depresivních symptomů |
| Strava | středomořský vzor, dostatek bílkovin | stabilní glukóza → vyšší bdělost |
| Mindfulness / dechová cvičení | 10 min denně (aplikace, MBSR) | −25 % subjektivní stres, +10 % pozornost PubMed |
S těmito vrstvami lze snížit výskyt vyhoření v organizaci až o třetinu během 12 měsíců, jak ukazují data WHO a nejnovějších metaanalýz.
Když se vyhoření rozvine, čím dřív se zasáhne, tím kratší a levnější je návrat. První pomoc často začíná krátkodobým odpočinkem, ale k trvalému efektu je nutné řešit i psychické vzorce a pracovní podmínky.
| Metoda | Co řeší | Indikace | Evidence |
|---|---|---|---|
| Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) | kognitivní chyby („musím být perfektní“) | stádium frustrace–apatie | silná (RCT) |
| Mindfulness-based Stress Reduction (MBSR) | regulace pozornosti a emocí | všechny fáze | střední-silná |
| ACT (Acceptance & Commitment) | hodnoty, psychická flexibilita | kolaps / změna práce | střední |
| Koučink / kariérní poradenství | realignace cílů, time-management | rané fáze | dobrá praxe |
Farmakoterapie (antidepresiva, anxiolytika) je doplněk pro komorbidity (deprese, úzkost); o medikaci rozhoduje psychiatr.
Take-Change-Leave: pokud se nepodaří pracovní podmínky udržet v mezích, je někdy nejzdravější změnit pozici nebo zaměstnavatele. Odborníci doporučují plánovat „plán B“ už během terapie, aby se zabránilo vleklému kolísání mezi relapsem a krátkou úlevou.
Níže jsou tři rychlé kontrolní seznamy – vytištěte, sdílejte a pravidelně se k nim vraťte. Každý bod je malý, ale měřitelný krok ke snížení rizika vyhoření.
| Akce | Jak často / kdy | |
|---|---|---|
| ☐ | Ranní sken energie – na stupnici 1–10 si napište, jak se cítíte. | Denně, hned po probuzení |
| ☐ | Rule 2+1 – stanovte si 2 klíčové úkoly + 1 radost (pauza, chůze, káva s kolegou). | Každé ráno |
| ☐ | 55-5-30 – po 55 minutách práce 5 minut pohybu; min. 30 minut venku. | V průběhu dne |
| ☐ | Vymezte “digitální plot” – vypněte notifikace po pracovní době. | Každý večer |
| ☐ | Týdenní reflexe – co mě dobíjí / vysává? Zapište 3 spouštěče a 3 zdroje energie. | Pátek odpoledne |
| ☐ | SOS kontakty – uložte si číslo EAP/linky důvěry a jméno mentora. | Jednorázově, zkontrolujte jednou za 3 měsíce |
| Akce | Frekvence / tip | |
|---|---|---|
| ☐ | 1 : 1 “Energy Bar” – v každém rozhovoru se zeptejte: „Kde máš dnes energii 0–10?“ | Každé 2 týdny |
| ☐ | Workload radar – sledujte přesčasy >10 % FTE; reagujte delegováním / prioritizací. | Měsíčně |
| ☐ | Uznání 5 : 1 – pět pochval na jednu kritiku. | Denně |
| ☐ | No-meeting zóna – jeden půlden v týdnu bez schůzek pro celý tým. | V kalendáři napevno |
| ☐ | Lead-by-example – po 18 h neposílejte maily (naplánujte odložené odeslání). | Kontinuálně |
| ☐ | Signal-check – když někdo často mlčí nebo ironizuje, otevřete téma podpory/EAP. | Ihned při zjištění |
| Akce | Cílová metrika / poznámka | |
|---|---|---|
| ☐ | Audit ISO 45003 nebo ekvivalentní check psychosociálních rizik. | Dokončeno každé 2 roky |
| ☐ | Pulzní survey – 5–7 otázek na stres & angažovanost. | Každý kvartál; účast ≥ 70 % |
| ☐ | Právo na odpojení – interní směrnice + technické nastavení e-mail/IM serverů. | Zavést do 6 měsíců |
| ☐ | EAP nebo smluvní psycholog – anonymní 24/7 linka + min. 3 sezení zdarma. | Využití ≥ 8 % ročně |
| ☐ | Školení manažerů – rozpoznání stresu, empatická komunikace. | 100 % vedoucích do 12 měsíců |
| ☐ | Well-being rozpočet – příspěvek na sport, terapii, péči o děti/seniory. | Min. 0,5 % mzdových nákladů |
| ☐ | Roční report – anonymní data o absenci, fluktuaci, výsledcích survey; návrh zlepšení. | Publikovat interně Q1 |
Tip: Vyberte jednu položku z každého seznamu, kterou dokážete splnit ještě tento týden. Malé kroky kumulovaně vytvářejí kulturu, v níž je vyhoření spíše výjimkou než normou.
Níže najdete deset nejčastějších otázek (FAQ) a mýtů, se kterými se na školeních a v poradnách setkáváme. Stručné odpovědi odkazují na předchozí kapitoly – můžete je proto v textu interně prolinkovat.
| Otázka / tvrzení | Pravda a vysvětlení |
|---|---|
| 1. „Vyhoření \= deprese.“ | Ne. Vyhoření je v ICD-11 vedené jako pracovní fenomén (QD85), zatímco deprese patří mezi duševní poruchy. Obě stavy mohou koexistovat, ale vyhoření se váže primárně na kontext práce (kap. 7.1). |
| 2. „Vyhořit mohou jen lidé v pomáhajících profesích.“ | Mýtus. Nejvyšší incidenci sice stále vykazují zdravotníci a učitelé, ale poslední data Gallupu ukazují zvýšený výskyt i v IT, finančních službách či logistice. Vyhořet může kdokoliv, kdo je dlouhodobě pod pracovním tlakem (kap. 5.2). |
| 3. „Stačí delší dovolená a vyhoření zmizí.“ | Krátkodobá pauza (PN, dovolená) pomůže zastavit spirálu, ale bez změny pracovních podmínek a psychické práce na sobě se vyhoření rychle vrátí (kap. 9.1). |
| 4. „Když svou práci miluji, nemůžu vyhořet.“ | Právě naopak – lidé s vysokou vnitřní motivací (perfekcionisté, nadšenci) patří k nejrizikovějším skupinám. Fáze „nadšení“ je v modelu Freudenberger–Maslach první krokem k vyhoření (kap. 4.1). |
| 5. „Vyhoření způsobuje jen nadměrný workload.“ | Přetížení je silný faktor, ale šest oblastí nesouladu (zátěž, kontrola, odměny, komunita, spravedlnost, hodnoty) hraje společně větší roli. I při průměrné zátěži lze vyhořet, pokud selhává kultura a uznání (kap. 5.2). |
| 6. „Home-office snižuje riziko vyhoření.“ | Částečně. Díky flexibilitě šetří čas a energii, ale zároveň stírá hranice mezi prací a volnem a zvyšuje izolaci. Bez jasných pravidel „odpojení“ a sociálních rituálů může vyhoření na dálku propuknout rychleji (kap. 5.3, 8.1.1). |
| 7. „Vyhoření poznám krevní test!“ | Neexistuje žádný laboratorní marker. Diagnostika spočívá v dotaznících (MBI, CBI) a rozhovoru s odborníkem, který vyloučí jiné příčiny (kap. 7.2). |
| 8. „Vyhořelí lidé jsou slabí a málo odolní.“ | Mýtus stigmatizuje oběti a brání jim vyhledat pomoc. Vyhoření je normální reakce na dlouhodobý nesoulad mezi nároky a zdroji; postihuje i velmi úspěšné, odolné osobnosti. |
| 9. „Jediným řešením je odejít z práce.“ | Odchod může být krajní možnost, ale často stačí cílená úprava pracovních podmínek (delegování, zkrácený úvazek, změna týmu) v kombinaci s terapií (kap. 9.3). |
| 10. „Zdravý životní styl vyhoření stoprocentně zabrání.“ | Pohyb, spánek a mindfulness výrazně zvyšují odolnost, ale samy o sobě nezneutralizují toxickou kulturu nebo chronický overload. Prevence musí být sdílená – systém + jednotlivec (kap. 8). |
| Kdo | 1 minuta | 1 hodina | 1 týden |
|---|---|---|---|
| Zaměstnanec | Označte si v mobilu číslo krizové linky 116 123. | Vypněte notifikace na dvě soustředěné hodiny. | Vyzkoušejte 8 týdenní program mindfulness (např. aplikace MindNest). |
| Manažer | Pošlete kolegovi upřímné poděkování za konkrétní výkon. | Zrušte zítřejší zbytečný meeting a dejte týmu čas na deep-work. | Naplánujte workshop o stresu a prevenci vyhoření s EAP specialistou. |
| Zaměstnavatel | Zkontrolujte, zda máte aktivní směrnici „právo na odpojení“. | Spusťte pulzní survey se 7 otázkami na workload a stres. | Zahajte audit psychosociálních rizik podle ISO 45003. |
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Potřebujete doplňující informace o službách BOZP a PO či zpracovat konkrétní nabídku? Rádi vám odpovíme na jakýkoli dotaz, případně zpracujeme cenovou nabídku. Na dotazy či poptávky odpovídáme obratem, nejpozději do 24 hodin.
obecný dotaz
poptávka po komplexních službách
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor
Přidejte se k nám
