Teplo je stav, který ovlivňuje všechna pracoviště, ať už uvnitř nebo venku. Přestože je velká pozornost věnována pracovníkům, kteří se v letních měsících trápí venku, např. na stavbě, při terénních úpravách, v zemědělství apod., nemělo by se zapomínat také na ty, kteří pracují uvnitř, např. v továrnách, skladech, kancelářích apod. I tato skupina je velmi často vystavena tepelnému stresu.
Je třeba si uvědomit, že různé stroje, přístroje a zařízení vydávají také teplo, což výrazným způsobem zvyšuje vnitřní teplotu pracoviště. Vnitřní teploty tak výrazně převyšují teploty ve venkovním prostředí. Kromě toho může být také zdrojem tepla používání osobních ochranných pracovních prostředků.
I přesto, že některé pracovní podmínky nelze výrazným způsobem z hlediska teploty příliš ovlivnit (např. sklárny, železárny, hutní průmysl apod.), existují pro zaměstnavatele zákonné povinnosti, které chrání zaměstnance. Každý podnikatel - zaměstnavatel by je měl bezpodmínečně znát a hlavně dodržovat. Jedním ze základních požadavků na zaměstnavatele je vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a kontinuálně vyhledávat a zároveň odstraňovat potenciální bezpečnostní rizika. Taková rizika představují samozřejmě také mikroklimatické podmínky a související vysoké či nízké teploty na pracovišti.
Zatímco většina lidí si myslí, že úpal a vyčerpání z tepla je něco, co ohrožuje sportovce a venkovní dělníky, je tomuto riziku vystaveno mnoho dalších osob pracujících uvnitř. V posledních letech dosahují teploty v Česku extrémních hodnot a čím dál více zaměstnanců se zajímá o tuto problematiku. Teplota je v létě čím dál vyšší, což zhoršuje zejména vnitřní klimatické podmínky pracoviště a vytváří tak nebezpečné pracovní prostředí, se kterým jde ruku v ruce také snížená pracovní produktivita. V menších a stísněných prostorech, zejména pak tam, kde jsou navíc stroje a zařízení generující teplo (např. chladící a výčepní zařízení, sklářské a hutní pece, počítače nebo kuchyňské vybavení), může dojít k velmi rychlému přehřátí lidského organismu. Pracovníci používající ochranné pracovní pomůcky, které teplo zachytávají a kumulují, jsou vystaveni ještě většímu riziku a problémům souvisejících s teplotou na pracovišti.
Pokud jste zaměstnavatel, musíte dodržovat hned několik legislativních požadavků, které jsou popsány níže.
Zaměstnavatel je povinen udělat maximum pro to, aby zaměstnanci nebyly mikroklimatickými podmínkami, tedy vysokými či nízkými teplotami, ohroženi na zdraví. Jeho zákonnou povinností z hlediska BOZP je tak vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pravidelně vyhledávat a odstraňovat potenciální bezpečnostní rizika. Není-li možné rizika odstranit, musí je zaměstnavatel vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bylo co nejvíce minimalizováno. Tato povinnost platí též v případě teploty na pracovišti.
Více informací se dočtete v § 102 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce.
Zaměstnavatel je povinen zajistit vybavení pracoviště, které bude z hlediska BOZP splňovat bezpečnostní a hygienické požadavky. Jedním z těchto požadavků je stanovení mikroklimatických podmínek s ohledem na objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou.
Stanovením konkrétních podmínek pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizika spojená s mikroklimatickými podmínkami v organizaci, se zabývá Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Zaměstnavatel musí posoudit, zda je pro jeho zaměstnance práce riziková z hlediska teploty, ať už nízké či vysoké. To provede měřením teploty na pracovišti. Zaměstnance pak musí zařadit do jedné z osmi kategorií, které jsou rozděleny podle druhu vykonávané práce a s ohledem na průměrný a celkový energetický výdej, čili fyzickou zátěž pracovníka. Podle zařazení do kategorie se pak stanovuje pitný režim, přestávky, střídání nebo dokonce zkrácení pracovní doby.
Zajistit pitný režim zaměstnancům je další ze zákonných povinností každého zaměstnavatele. Tato povinnost je stanovena v:
Zapomenout bychom neměli ani na to, že pitnou vodu je zaměstnavatel povinen zajistit také pro případ pracovního úrazu zaměstnance, kterému je potřeba poskytnout první pomoc.
Zaměstnavatel není povinen v rámci pitného režimu zajišťovat žádné speciální nápoje, ale pouze přístup k pitné kohoutkové vodě. Povinnost zajistit speciální nápoje vzniká až při režimu ochranných nápojů, které mají specifické podmínky.
Tuto povinnost nemá každý zaměstnavatel. Ochranné nápoje se vztahují jen na vybrané kategorie práce, respektive na pracoviště s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.
Podmínky a rozsah poskytování ochranných nápojů stanovuje § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Na ochranný nápoj má nárok zaměstnanec, který ztratí potem a dýcháním z organismu tekutiny přesahující 1,25 litru (70 % tekutin) za osmihodinovou pracovní směnu.
Problematika ochranných nápojů je ale mnohem složitější. Povinnosti jsou odstupňovány podle třídy práce. Jiné podmínky jsou např. pro administrativní práce a jiné pro sklářské profese nebo pro práce v hlubinných dolech. Třídy práce určují také množství ochranného nápoje nebo dokonce obsah minerálů.
Detailně se problematikou zabývají tyto dva zdroje:
Mimo poskytnutí ochranných nápojů existují i další způsoby, jak snížit expozici teplem v nevenkovních pracovištích. Vždy záleží na typu provozu a souvisejících pracovních podmínkách. Zde je několik tipů.
Jedním z naprosto nezbytných kroků, jak snížit riziko expozice teplem ve vnitřním pracovišti, je aklimatizace pracovníků. Aklimatizace nového zaměstnance trvá jeden až čtyři týdny. Po uplynutí této doby si většinou jeho organizmus na vysokou teplotu zvykne.
Nezapomeňte na pracovníky, kteří nosí osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Ti jsou ohroženi teplem ještě více. Zvažte zajištění chlazení OOPP - protipožární obleky, vodou nebo vzduchem chlazené oděvy, světle zbarvené oblečení, chladící čelenky, vesty, čepice, návleky, ručníky a jiné doplňky.
Chraňte své zaměstnance před teplem odstraněním nebezpečných faktorů a rozmístěním ochranných bariér, které pomáhají snižovat tepelnou zátěž. Jedná se například o instalaci reflexních štítů, které odráží sálavé teplo nebo chladící ventilátory či klimatizace.
Pozor, pokud zaměstnavatel používá na pracovišti klimatizaci, musí dodržovat zvláštní podmínky. Ty stanovují dodržování vnějších a vnitřních rozdílů teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 - 6 °C.
Detailní informace o přípustných hodnotách mikroklimatických podmínek pro pracoviště s klimatizací jsou uvedeny v tabulce č. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Proškolte své zaměstnance tak, aby byli dobře informováni o příznacích tepelné zátěže a souvisejících onemocnění. Kromě toho pravidelně kontrolujte, zda zaměstnanci dodržují pitný režim a používají doporučené ochranné prostředky. Je-li to možné, upravte pracovní dobu. Dodržujte předepsané přestávky a střídání zaměstnanců.
Mohla by vás zajímat tato témata:
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor