Naše konzultantka z technické podpory, Ing. Tereza Nováková, zpracovala detailní rozbor připravovaných legislativních změn v oblasti pracovnělékařských služeb (PLS) včetně dopadů na již zavedenou praxi. Přečtěte si, co vás jako zaměstnavatele či poskytovatele PLS čeká v roce 2023.
Obsah článku:
Pracovním prostředím se zabývají dva obory: hygiena práce a bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). V rámci obou zmiňovaných probíhají na pracovištích kontroly, revize a dohled.
Cílem hygieny práce, kterou zajišťuje mmj. poskytovatel pracovnělékařských služeb, je zajištění dobrých pracovních podmínek, které mají vliv na zdraví člověka, zabránění negativním dopadům, ale také snaha vytvořit dopady pozitivní. Hygiena práce zahrnuje témata týkající se:
Cílem BOZP je prevence pracovních rizik v souvislosti s pracovním procesem a provozem pracovišť („zabránit nehodě“). Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťují osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, neboli slangově „bezpečáci“ či „bezpečnostní technici“.
Hlavní právní předpisy zajišťující obě tyto oblasti jsou:
Dva nejdůležitější předpisy v oblasti PLS jsou zákon o specifických zdravotních službách (Zákon č. 373/2011 Sb.) a jeho prováděcí vyhláška (Vyhláška č. 79/2013 Sb.), jejíž změna je momentálně v procesu a které hlavně je věnován tento příspěvek.
Oblast hygieny práce je zaštítěna právními předpisy v oblasti tzv. pracovnělékařských služeb. Pracovnělékařské služby jsou legislativně vymezené činnosti, které pro zaměstnavatele na základě uzavřené písemné smlouvy zajišťuje právě tzv. poskytovatel pracovnělékařských služeb. Zahrnují hlavně problematiku zdravotních prohlídek zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovní pozici, provádění tzv. dohledů na pracovišti a s tím souvisejícího odborného poradenství.
Výsledkem současného nastavení je pravidelná kontrola jak zdravotní způsobilosti zaměstnanců k dané pracovní činnosti, tak kontrola a hodnocení pracovních podmínek na pracovištích zaměstnavatele včetně poskytování odborného poradenství v oblasti vlivu pracovního procesu na zdraví a pohodu zaměstnance.
Změny v legislativě pro oblast pracovnělékařských služeb by měly podle odůvodnění snížit administrativní zátěž při zdravotních prohlídkách. Zásadním způsobem se však dotknou i dalších důležitých částí PLS, které jsou shrnuty v této publikaci.
Podle usnesení vlády České republiky č. 731 ze dne 31. 8. 2022 k tzv. "Antibyrokratickému balíčku I" byla členům vlády uložena realizace opatření uvedených v příloze k tomuto usnesení, a to do 31. 12. 2022. Gestorem pro zapracování uložených opatření v oblasti pracovnělékařských služeb je Ministerstvo zdravotnictví.
Návrh novely vyhlášky č. 79/2013 Sb. prošel na podzim 2022 připomínkovým řízením, poté došlo k dalším úpravám a poslední verze z 2.12. 2022 byla k 20.12.2022 projednána PK. 28.12.2022 vzešla v platnost vyhláška č. 452/2022 Sb. (vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb.), s účinností od 1.1.2023.
Novela vyhlášky mění „pravidla hry“ u obou základních součástí PLS - ve zdravotních prohlídkách i periodách provádění dohledu na pracovišti.
Jak už bylo řečeno, dvě základní součásti PLS jsou dohledy na pracovištích a pracovnělékařské prohlídky. Institut pracovnělékařských prohlídek pomáhá zaměstnavateli plnit jednu z jeho základních povinností, tj. přidělovat zaměstnanci výhradně práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Konkrétně je tato povinnost stanovena v § 103 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel je povinen:
Cílem těchto prohlídek je vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci. Existuje několik druhů pracovnělékařských prohlídek: vstupní, periodická, mimořádná, výstupní a následná.
Největším zásahem je, že u zaměstnanců v 1. a 2. kategorii bez profesního rizika (zde došlo ke změně terminologie, jedná se vlastně o „riziko ohrožení zdraví“) uvedeného v příloze novely vyhlášky (nyní typicky administrativní pracovník řídící referentské vozidlo či zaměstnanec call centra s hlasovou zátěží) nově nebudou periodické prohlídky povinné.
Provádět se budou pouze na žádost zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Co se týče vstupních prohlídek, jejich provedení prozatím zůstává povinné (přestože v jedné z verzí vyhlášky č. 79/2013 Sb. se objevil i návrh na jejich zrušení, což bylo ovšem v rozporu jak se zákoníkem práce, tak s nadřazeným zákonem o specifických zdravotních službách). Do budoucna se ovšem očekává změna i v této oblasti a je pravděpodobné, že ke změnám v organizaci vstupních prohlídek ještě dojde.
Kategorie | Nyní | Nově |
---|---|---|
První bez profesních rizik | 1 x za 6 let do 50 let, 1 x za 4 roky nad 50 let | Pouze vstupní. Pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují je lhůta 1 x za 6 let do 50 let, 1 x za 4 roky nad 50 let. |
Druhá bez profesních rizik | 1 x za 4 roky do 50 let, 1 x za 2 roky nad 50 let | Pouze vstupní. Pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují je lhůta 1 x za 4 let do 50 let, 1 x za 2 roky nad 50 let. |
První a druhá s profesními riziky | 1 x za 4 roky do 50 let, 1 x za 2 roky nad 50 let, pokud není vyhláškou či jiným právním předpisem stanovena kratší lhůta | 1 x za 4 roky do 50 let, 1 x za 2 roky nad 50 let, pokud není vyhláškou či jiným právním předpisem stanovena kratší lhůta |
Druhá riziková a třetí | 1 x za 2 roky | 1 x za 2 roky |
Čtvrtá | 1 x ročně | 1 x ročně |
Druhou velkou oblastí PLS, na kterou změna vyhlášky dopadá, je změna v oblasti provádění tzv. dohledů na pracovišti. Podle zákona č. 373/2011 Sb., § 57, odst. 1, písm. c) je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (tím je právě vyhláška č. 79/2013 Sb.). Podstatou tohoto dohledu je přímo na místě zjistit a zhodnotit rizikové faktory pracoviště a zhodnotit jejich dopad na zaměstnance. Sledovanými faktory jsou například: expozice prachu, hluku, vibracím, dále mikroklimatické podmínky, míra fyzické či psychické zátěže, ergonomie pracovního místa, hygienické podmínky na pracovišti (čistota, vybavení, možnost stravování a dodržování pitného režimu), rozložení pracovní doby a další.
Doposud probíhaly dohledy na všech pracovištích zaměstnavatele, a to v drtivé většině případů 1x ročně. Jedenkrát za 2 kalendářní roky se dohled provádí, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. 2 k vyhlášce 79 nebo jiným právním předpisem.
Jak je vidět v tabulce, v současné době probíhají na pracovištích dohledy každoročně, pouze u pracovišť se zaměstnanci v 1. kategorii bez profesních rizik jednou za 2 roky (vynechaný dohled je označen červenou barvou).
Nyní | ||||
Kategorie | Rok 1 | Rok 2 | Rok 3 | Rok 4 |
1 | X | X | ||
1 + PR | X | X | X | X |
2 | X | X | X | X |
2 + PR | X | X | X | X |
2R | X | X | X | X |
3 | X | X | X | X |
4 | X | X | X | X |
Podle nové úpravy vyhlášky se dohled vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 roky, ale pouze, jde-li o práce zařazené do druhé, třetí a čtvrté rizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.
Nově | ||||
Kategorie | Rok 1 | Rok 2 | Rok 3 | Rok 4 |
1 | ||||
1 + PR | X | X | ||
2 | ||||
2 + PR | X | X | ||
2R | X | X | ||
3 | X | X | ||
4 | X | X |
Dohled mimo povinné případy a termíny si tedy bude moci vyžádat také poskytovatel PLS, protože zaměstnavatel má stále podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, povinnost uzavřít s poskytovatelem PLS písemnou smlouvu. Je ale otázka, jak se o této nutnosti poskytovatel dozví, pokud na pracoviště nebude povinně jezdit – jak bude toto v praxi řešeno? Pravděpodobně bude na OZO PREV, aby v odůvodněných případech dali podnět zaměstnavateli / poskytovateli PLS s vědomím zaměstnavatele. To bude ovšem na OZO PREV klást další nároky – umět buď pracoviště posoudit komplexně sám, nebo umět rozeznat, kdy je třeba „oko“ hygienika (a přesvědčit o tom zaměstnavatele – bude to generovat náklady navíc…).
My se jako hygienici v praxi velmi často setkáváme s tím, že ačkoliv by „bezpečák“ měl být schopen pracoviště zhodnotit komplexně, není tomu tak. Z našich zkušeností má „bezpečařina“ tendenci sklouzávat opravdu čistě do prevence „nějakého průšvihu“ v souvislosti s prací, ale necílí na všechny souvislosti mezi výkonem práce a zdravím zaměstnance. Zcela běžně odpovídáme technikům BOZP na dotazy ohledně mikroklimatických podmínek na pracovišti, ergonomie, zařazování prací do kategorií, režimová opatření, poskytování ochranných nápojů aj. To a mnoho dalšího jsou věci, které naši kolegové z BOZP v terénu nevidí, jsou naučeni vnímat pracoviště z jiného pohledu a pokud dojde k omezení právě „našich“ dohledů na pracovištích, přinese to do praxe, podle mého názoru, velký balík problémů.
Pracovní verze návrhu vyhlášky byla na podzim 2022 předložena do připomínkového řízení. K návrhu vyhlášky mělo možnost se vyjádřit téměř 50 subjektů.
Uvedená změna je v rozporu s ustanovením § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle něhož je součástí pracovnělékařských služeb mimo jiné právě pravidelný dohled na pracovištích. Není zřejmé, z jakého důvodu předkladatel návrhu tuto změnu provádí, resp. proč zakládá cílený terminologický nesoulad s nadřazeným předpisem. Myšlenku předkladatele, aby u prací v kategorii první a druhé si dohled poskytovatele PLS stanovil zaměstnavatel nebo se prováděla na žádost poskytovatele PLS, je nutné odmítnout. Vzhledem k přístupu zaměstnavatelů je jasné, že dohled nebude prováděn, neboť zaměstnavatel nebude tento dohled vyžadovat. Důsledkem vypuštění dohledu poskytovatele PLS bude negativní dopad do prevence a zavádění určitého formálního posuzování zdravotní způsobilosti k práci bez znalosti zdravotní náročnosti vykonávané práce.
ČMKOS nesouhlasí s navrženou změnou § 11 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky, která nově definuje, za jakých okolností má být provedena periodická pracovnělékařská prohlídka u prací zařazených do kategorie první a druhé. Návrh spočívající v tom, že by se periodická prohlídka v kategorii druhé prováděla pouze tehdy, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují, příp. pokud tak stanoví příloha vyhlášky, znamená, že se tyto prohlídky u kategorie druhé v praxi na žádost vůbec provádět nebudou. Tímto návrhem může v praxi dojít k tomu, že práci budou vykonávat zaměstnanci, kteří k jejímu výkonu nejsou zdravotně způsobilí, a nikdo o této skutečnosti nebude vědět. Takový postup je zcela v rozporu s principy ochrany zdraví zaměstnance.
Vypuštění „řidičů referentů“ z tzv. „profesních rizik“ popírá skutečnost, že v souvislosti s výkonem práce dochází k únavě, a tím snížení zbytkového pracovního potenciálu, kdy dle zjištění v praxi není zbytkový pracovní potenciál dostatečný pro bezpečnost silničního provozu. Současně nelze odhlédnout od rozdílů mezi náročností řízení ve vynuceném režimu a ve škodní odpovědnosti zaměstnavatele a ve volném režimu, při přímé odpovědnosti řidiče; v praxi není výjimkou, když řidič je uznán zdravotně způsobilým k řízení v "soukromí", ale není uznán za zdravotně způsobilého k činnosti řízení motorového vozidla jménem zaměstnavatele, neboť zbytkový pracovní potenciál není dostačující pro bezpečnost silničního provozu.
V první verzi vyhlášky, která byla známa na podzim 2022, byla z prof. rizik odstraněna „práce ve školství“ s odůvodněním, že zdravotní způsobilost je stanovena školským zákonem, tudíž není potřeba ji mít zařazenou jako profesní riziko ve vyhlášce č. 79. V připomínkovém řízení bylo předkladateli vyčítáno, že odstranil práci ve školství, ale ponechal v seznamu profesních rizik “činnosti epidemiologicky závažné”, kde je situace totožná – způsobilost je stanovena zákonem o ochraně veřejného zdraví. Předkladatel, tedy Ministerstvo zdravotnictví, na to zareagoval tak, že z finální verze vyhlášky odstranil i zmiňované činnosti epid. závažné. To je ovšem, z mého pohledu, pro praxi velmi nevhodné, neboť zákon o ochraně veřejného zdraví sice stanoví podmínky zdravotní způsobilosti pro vydání tzv. zdravotního průkazů (kterým se dokládá zdravotní způsobilost pro výkon epidemiologicky závažných činností), ale nijak neřeší její opakované ověřování. Zdravotní průkazy jsou praktickými lékaři běžně vydávány jednorázově na dobu neurčitou, navíc často bez provedení navazujících vyšetření.
Vymezení profesního rizika v příloze vyhlášky nevystihuje důležitost zdravotní způsobilosti osob, jejichž činnost bezprostředně ovlivňuje bezpečnost provozování dráhy celostátní a regionální, které jsou součástí evropského železničního systému a drážní dopravy na těchto dráhách. Zdravotní způsobilost zaměstnance je základem pro systém zajištění bezpečnosti celostátní a regionální dráhy a drážní dopravy na těchto dráhách, který je podmínkou pro osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy a dopravce. Podle názoru Hospodářské komory je vymezení okruhu osob „s profesním rizikem“ je v návrhu vyhlášky neurčitý a každý provozovatel dopravy i provozovatel dráhy jej bude vymezovat samostatně, čímž se systém zajištění bezpečnosti dopravy prakticky rozpadne.
V příloze vyhlášky ve výčtu profesních rizik je uveden bod 12: další práce nebo činnosti s profesním rizikem, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem PLS a práce, jejíž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek:
Mimo jiné např. bod 29 a 30 – vibrace s přenosem na horní končetiny a nepřijatelné pracovní polohy. Bez určení míry zátěže. „Vibrace” i „nepřijatelné pracovní polohy se vyskytují ve druhé i třetí kategorii, pro zařazení práce do kategorie rozhoduje míra zátěže… zde ne? Stejná situace je u většiny uvedených chemických látek a směsí. Jejich výčet, který má za následek “pád zaměstnance do rizika”, je široký - ovšem opět bez uvedení míry zátěže. Pokud např. učitel několikrát do roka použije v rámci výuky nebezpečný fenolftalein, podle současné úpravy vyhlášky už se jedná o riziko.
Vyhláška sice má snahu zajistit omezení určité administrativy, svým nejednoznačným vyzněním ovšem zakládá riziko různých výkladů, některým oblastem se věnuje příliš detailně, jiným zase méně a navíc bez ohledu na jiné právní předpisy ( i ty vyšší právní síly).
Předmětnou novelou vyhlášky bez jasné opory v právním předpisu bude narušen základní koncept bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Negativní dopad bohužel pocítí především zaměstnavatelé jako skupina, protože nástroj, jímž ověřují způsobilost k výkonu práce, bude chybět. Změna znejistí i pracovněprávní spory, protože nebude stanoveno najisto, zda byl zaměstnanec např. před úrazem způsobilý k dané pracovní činnosti.
Pokud nebude zaměstnavateli nabídnuta nějaká forma „výhody“ za to, že bude dobrovolně PLS zajišťovat i tam, kde mu to legislativa neukládá, povede to v praxi k cílenému podhodnocování míry rizikovosti pracovních podmínek, zaměstnanci mohou být cíleně zařazováni do nižších kategorií či může být nepřiznané určité profesní riziko, aby zajišťování PLS nepřeskočilo do „povinného“ módu.
Nutnost změny legislativy v oblasti pracovnělékařských služeb byla odůvodněna tím, že jde o zbytečnou administrativní zátěž zaměstnavatelů i lékařů a že současný stav způsobuje přetížení poskytovatelů PLS. Proti snižování administrativní zátěže rozhodně nelze nic namítat, nicméně jednostrannou změnou vyhlášky bez důkladného zvážení všech dopadů, které to na celý systém bude mít, bude pravděpodobně dosaženo pouze toho, že to celé „odnesou“ zaměstnanci.
Jak už jsem zmiňovala, v praxi je velmi citelný rozdíl mezi obsahem dohledů poskytovatele PLS a „BOZP kontrol“ a pokud dojde k takto drastickému omezení služeb PLS, je velkou otázkou, jak si s tím zaměstnavatelé, OZO PREV a poskytovatelé PLS poradí.
Pokud se na riziková pracoviště půjde „hygienik“ podívat jen jedenkrát za tři roky a na „neriziková“ vůbec, přičemž jeho část posouzení pracoviště (hlavně v oblasti ergonomie, fyziologie a psychologie práce, případně i kategorizace prací) nepřevezme někdo jiný – v praxi pravděpodobně OZO PREV – otevírá se zde velký prostor pro ohrožení zdraví zaměstnanců.
Je hezké, že poskytování PLS služeb mimo vyhláškou stanovený rozsah nikdo nezakazuje, bohužel se lze důvodně domnívat, že vzhledem k úspoře nákladů se to dít spíše nebude a v praxi bude problematika řešena pouze formálně, povrchně a pouze v požadovaném rozsahu.
Co se dopadů týče, zajímavý point se objevil v připomínkách Úřadu vlády:
Kategorizaci prací provádí zaměstnavatel na základě ust. § 37 a 38 zák. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Kategorie rizikové určí orgán OVZ (hygienická služba), kategorie 1 a 2 určuje zaměstnavatel a orgánu OVZ je pouze „oznámí“. Je zde tedy vysoké riziko k podhodnocování pracovních rizik ze strany zaměstnavatelů a záměrného zařazování do nižších kategorií, které nebudou vyžadovat vstupní prohlídku. Přitom počty uznaných nemocí z povolání na „nerizikových“ profesích, zejména při přetěžování pohybového aparátu nejsou ve vztahu k „rizikovým“ zanedbatelné.
1. Vydat jasný metodický pokyn s přesným výkladem povinností a jednoznačně popsanými postupy.
2. Celý systém spolupráce mezi zaměstnavatelem, lékaři, poskytovateli PLS a „bezpečáky“ bude třeba nastavit úplně nově. Vhodné by, podle mého názoru, bylo, cíleně spojit revize BOZP a dohledy poskytovatelů v jednu (alespoň například u první „kontroly“ pracoviště či v určitých pravidelných intervalech, i když ne třeba každoročně), aby si hygienik a OZO předali vzájemně poznatky o pracovišti a obohatili se o „svou“ část znalostí. Výsledkem by byla pro zaměstnance i zaměstnavatele méně zatěžující, v jednom termínu provedená komplexní kontrola veškerých vlivů pracoviště na zaměstnance.
3. S tím souvisí to, že by bylo vhodné ujednání upravit tak, aby u prací v kategorii první a druhé byla povinnost dohledu stanovena, respektive ponechána, a to ve lhůtách určených na základě dohody mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem PLS.
4. Pokud dojde opravdu k tomu, že zaměstnavatelé se zaměstnanci v 1. a 2. kategorii budou z povinného zajišťování PLS vynecháni, bude nutné nebo přinejlepším vhodné dořešit daňovou uznatelnost nákladů zaměstnavatele, který se rozhodne provádět prohlídky v kategorii první a druhé nerizikové, které jsou podle návrhu dobrovolné.
5. Nastavit princip předběžné opatrnosti (připomínka Úřadu vlády):
Vzhledem k tomu, že na základě uložené povinnosti v zákoně o ochraně veřejného zdraví musí zaměstnavatel neprodleně oznámit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (Krajská Hygienická Stanice), které práce zařadil do druhé kategorie, a k tomu dodat veškeré požadované podklady včetně protokolů o měření těchto rizikových faktorů, přičemž se do zahájení prací většinou nepodaří příslušná měření obstarat a není v silách hygienické služby veškerá pracoviště kategorie 2 z pozice citovaného ustanovení zkontrolovat, bylo by vhodné nastavit “rizikové” přechodné období, než bude možno příslušné měření provést, přijmout jakýsi princip předběžné opatrnosti. Vhodná úprava by například mohla být provádění vstupních i periodických prohlídek při jakémkoliv výskytu rizikových faktorů až do doby, než bude provedeno objektivizační měření. K práci tak bude automaticky přistupováno jako k rizikové. Tím pádem by se musel povinně vykonat i dohled na pracovišti (alespoň iniciační) a zároveň by nedošlo k neověření zdravotní způsobilosti zaměstnance.
Tímto krokem by musel zaměstnavatel projevit aktivní přístup pro posouzení prací do nerizikové kategorie a nikoliv vyčkávat, zde příslušný státní orgán tento případný nedostatek objeví či nikoliv.
6. Do budoucna doporučujeme provést hlubší úvahu o nastavení moderních pracovnělékařských služeb, které by mohlo a mělo vedle stávajícího hodnocení, poradenství a dohledu nad zdravotním stavem zaměstnanců zahrnout také opatření k podpoře zdraví na pracovišti, tzn. aby pracovnělékařské služby kromě pohledu stavově-dohledového nad zdravím zaměstnanců v praxi obsahovaly také pohledy preventivní a aktivní, tedy opatření směřující ke zlepšování zdravotního stavu zaměstnanců.
Za tímto účelem by bylo vhodné zvážit, zda by součástí PLS neměla být také opatření směřující k naplňování preventivních zdravotních programů typu „programy rozvoje zdraví“, které by rozšířily PLS o možnost vytvářet ministerstvem zdravotnictví akreditované „programy rozvoje zdraví“ v rámci těchto služeb. Akreditované programy by umožňovaly zaměstnavatelům vytvářet ve spolupráci s lékaři, kteří pro ně zajišťují PLS služby, specifické preventivní programy a programy podporující zdraví tak, aby napomohly snížit nemocnost a posílit zdraví svých zaměstnanců.
Takové programy by měly kvalitní a specifické zdravotní zdůvodnění a mohly by ušetřit podstatné částky v primární i další zdravotní péči vykazované pojišťovnám. Tím, že budou přímo podporovány zaměstnavateli, bude zde jasná návaznost na jejich účinnost ve vztahu k nemocnosti a zdravotnímu stavu a spokojenosti zaměstnanců. K těmto argumentům lze připojit i analýzy, které říkají, že snížení nemocnosti ve vztahu k pracovní neschopnosti o 10 % by přineslo českému hospodářství dalších v přepočtu 25 tis. kvalifikovaných pracovníků.
Stáhněte si PDF dokument s původním zněním Vyhlášky Č. 79/2013 Sb. a vyznačenými změnami, které budou pravděpodobně platné.
Autor publikace: Ing. Tereza Nováková
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor