Vysoké teploty, dlouhá období sucha, nízká vlhkost vzduchu a silný vítr mění podmínky, za kterých požáry vznikají a šíří se. Klimatická změna obvykle není přímým zdrojem zapálení, ale může z běžné provozní chyby, technické závady nebo jediné odlétající jiskry vytvořit událost s mimořádnými následky. Zaměstnavatel proto nemůže požární riziko posoudit pouze jednou a za běžných provozních podmínek. Musí sledovat aktuální situaci, přizpůsobovat jí organizaci práce a být připraven činnost omezit, přemístit nebo odložit.
Obsah článku:
Stav dat a právních předpisů: 13. srpna 2026
Ke vzniku požáru je nezbytný zdroj zapálení. Může jím být otevřený oheň, elektrický zkrat, přehřátá součást stroje, jiskra při svařování nebo broušení, horký povrch, nedopalek cigarety či blesk. Klimatická změna většinu těchto zdrojů přímo nevytváří. Ovlivňuje ale prostředí, ve kterém mohou způsobit požár.
Horko a nedostatek srážek vysušují trávu, lesní hrabanku, dřevní zbytky, zemědělské plodiny i další hořlavé materiály. Nízká vlhkost vzduchu vysychání urychluje. Vítr podporuje hoření, mění směr šíření a přenáší žhavé částice za hranici původního pracoviště. Drobná jiskra, která by za běžných podmínek nezpůsobila škodu, tak může během krátké doby zapálit rozsáhlou plochu.
Pro praxi je zásadní rozlišovat mezi příčinou zapálení a podmínkami, které rozhodují o rozvoji požáru. Zdroj může zůstat stejný, zatímco pravděpodobnost požáru a závažnost jeho následků se mohou ze dne na den výrazně změnit. Stejná práce proto nemá každý den stejné riziko.
Klíčová zásada: Požární prevence už nemůže být založena pouze na stabilních pravidlech. Musí zahrnovat průběžné sledování podmínek a pravomoc práci včas zastavit.
Při hodnocení vývoje nestačí sledovat jediný ukazatel. Celosvětová plocha zasažená požáry se mezi lety 1998 a 2015 snížila přibližně o 24 %. Významnou roli sehrály změny využívání půdy a úbytek pravidelně vypalovaných savan [1]. Tento pokles však neznamená, že se současně snižuje nebezpečí mimořádně intenzivních požárů.
Analýza satelitních dat z let 2003 až 2023 naopak zjistila přibližně 2,2násobný růst četnosti energeticky nejextrémnějších požárů [2]. Program OSN pro životní prostředí odhaduje, že bez účinnější prevence a adaptace může četnost extrémních požárů vzrůst do roku 2030 o 14 %, do roku 2050 o 30 % a do konce století až o 50 % [3]. Jde o modelové projekce, nikoli o předpověď počtu všech budoucích požárů.
Evropská data se mezi jednotlivými roky výrazně liší. Rok 2025 byl z hlediska území zasaženého velkými požáry nejhorším rokem od zahájení sledování EFFIS; v Evropské unii shořelo více než jeden milion hektarů [6]. K 12. srpnu 2026 systém evidoval 1 620 požárů a 554 788 zasažených hektarů, zatímco dlouhodobý průměr pro stejné období činil přibližně 243 000 hektarů [5]. EFFIS ale zachycuje především požáry o rozloze přibližně 30 hektarů a větší a jeho průběžná data mohou být později zpřesněna. Nelze je proto přímo srovnávat se statistikou všech událostí HZS ČR.
Také Česká republika se otepluje. Průměrná roční teplota v roce 2024 dosáhla 10,3 °C, tedy o 2 °C více než průměr období 1991-2020. Ministerstvo životního prostředí konstatuje rostoucí nebezpečí lesních a zemědělských požárů, v dosavadních statistikách však zatím nebyl prokázán jednoznačný statisticky významný růst jejich výskytu [4]. Není to rozpor: o vzniku požáru rozhoduje také přítomnost zdroje zapálení, prevence, využívání krajiny a rychlost zásahu. Měnící se klima se může projevit především rychlejším šířením, větší intenzitou a závažnějšími následky požáru, který již vznikl.
Nejvyšší riziko vzniká tam, kde se současně nachází předvídatelný zdroj zapálení, snadno zápalný materiál a podmínky umožňující rychlé šíření. Rozhodující není pouze obor, ale konkrétní práce, stav pracoviště a počasí.
Lesnictví a zemědělství: spalovací motory, horké výfuky, ložiska a pracovní nástroje se pohybují přímo v suché vegetaci. Kritické bývají sklizeň, sečení, lisování sena, mulčování a těžba dřeva.
Stavebnictví a údržba: svařování, tepelné řezání, broušení, nahřívání a dočasné elektroinstalace vytvářejí plamen, teplo nebo jiskry. Nebezpečí zvyšují skryté dutiny, proměnlivé podmínky a souběh dodavatelů.
Energetika, doprava a infrastruktura: elektrická vedení, trafostanice, železniční provoz a záložní agregáty mohou být zdrojem zapálení i objektem ohroženým požárem z okolí. Výpadek sítí zároveň komplikuje zásah a evakuaci.
Průmysl, sklady a odpady: vnější požár může zasáhnout hořlavé kapaliny, plyny, tlakové nádoby nebo technologii a vyvolat další požár, výbuch či únik nebezpečné látky.
Venkovní akce a práce ve volné krajině: riziko zvyšují zdroje tepla, velký počet osob, neznalost únikových cest, omezené spojení a jediná příjezdová komunikace.
Ohroženo může být i vzdálené pracoviště. Kouř se šíří na velké vzdálenosti a požár může způsobit dopravní omezení, výpadek elektřiny, nedostupnost zaměstnanců nebo preventivní uzavření provozu.
České právo nepracuje se samostatnou kategorií „požární riziko způsobené klimatickou změnou". To ale neznamená, že může zaměstnavatel horko, sucho, vítr nebo kouř ignorovat. Rozhodující jsou skutečné podmínky práce.
Podle § 102 zákoníku práce musí zaměstnavatel soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy, hodnotit rizika, přijímat opatření a přizpůsobovat je měnícím se skutečnostem. O vyhledávání a hodnocení rizik vede dokumentaci [7]. Pokud počasí nebo stav vegetace významně mění podmínky, musí se změna promítnout do pracovního postupu, organizace práce, vybavení nebo rozhodnutí práci odložit.
Zákon o požární ochraně rozděluje provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí. Rozsah dokumentace, školení, kontrol a organizačních opatření proto není u všech provozovatelů stejný [8]. V odpovídajícím rozsahu musí být provozuschopné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, volné únikové cesty a přístup k uzávěrům energií, hydrantům a nástupním plochám. Podrobnosti stanoví vyhláška o požární prevenci [9]. Formální začlenění činnosti se nemusí měnit s každou změnou počasí, aktuální situace však může vyžadovat dočasně přísnější opatření.
Současně je třeba posoudit tepelnou zátěž podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. [10] a podle výsledku hodnocení rizik poskytnout vhodné OOPP v režimu nařízení vlády č. 390/2021 Sb. [11]. Působí-li na pracovišti více zaměstnavatelů, musejí se písemně informovat o rizicích a spolupracovat. Před zahájením práce musí být jasné, kdo ji povoluje, kdo provádí kontrolu, kdo vykonává požární dohled a kdo může činnost zastavit.
Objekty spadající pod zákon o prevenci závažných havárií musí v bezpečnostní dokumentaci zohlednit také relevantní přírodní jevy, které mohou havárii způsobit nebo zhoršit [13, 14]. Tato zvláštní povinnost se nevztahuje automaticky na každý průmyslový podnik. Také ostatní zaměstnavatelé však musejí v rámci obecné prevence rizik posoudit předvídatelné vnější ohrožení pracoviště.
Výstraha ČHMÚ a údaje FireRisk jsou odborným podkladem pro rozhodování, samy o sobě však nemusejí představovat právní zákaz určité činnosti. Závazná omezení mohou vyplývat z nařízení kraje, rozhodnutí hejtmana, obce nebo správce dotčeného území. Konkrétní režim se může mezi kraji lišit, proto je nutné ověřovat nejen meteorologickou situaci, ale také aktuálně platná místní omezení.
Právní předpisy nestanovují jednu univerzální teplotu, rychlost větru ani hodnotu požárního indexu pro zastavení všech prací. Konkrétní kritéria musejí odpovídat technologii, místu, dostupnému palivu, možnostem hašení a bezpečného úniku. Interní semafor nebo kontrolní formulář nejsou zákonnou klasifikací, ale mohou být účinným důkazem, že zaměstnavatel mění rozhodnutí podle skutečné situace.
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout práci, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažně ohrožuje jeho život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiné osoby. Takové odmítnutí nelze považovat za nesplnění pracovní povinnosti. Interní postup proto musí určit také způsob ohlášení nebezpečí a bezpečného přerušení práce. Toto právo vyplývá z § 106 odst. 2 zákoníku práce.
Písemné hodnocení rizik nemůže zachytit každodenní změny. U exponovaných prací je proto před směnou nutné krátké dynamické posouzení, které se při změně podmínek zopakuje. Záznam by měl obsahovat datum a čas kontroly, místo a druh práce, zjištěné podmínky, použitý informační zdroj, přijatá opatření, důvody pro zastavení práce, jméno osoby, která práci povolila, a čas dalšího přezkoumání.
Ověřit počasí, výstrahy a aktuální omezení. Posoudit teplotu, vlhkost, dobu od srážek, rychlost a nárazy větru a očekávaný vývoj. ČHMÚ a FireRisk [18] jsou vstupem; nenahrazují kontrolu na místě.
Zkontrolovat hořlavý materiál. Prověřit suchou trávu, listí, hrabanku, slámu, prach, obaly, odpady, skladovaný materiál i skryté dutiny. Kontrola musí zahrnout směr předpokládaného doletu jisker a sousední pozemky.
Určit zdroje zapálení. Vedle otevřeného plamene a jisker posoudit horké povrchy, výfuky, elektroinstalaci, ložiska, brzdy a možné úniky paliva. Přehřívání, zápach nebo neobvyklý chod jsou důvodem zařízení odstavit.
Prověřit připravenost k zásahu. Ověřit vhodné a okamžitě dostupné hasební prostředky, zdroj vody, spojení, znalost přesné polohy a průjezdnost příjezdu pro hasiče. Prvotní zásah lze provést pouze bez ohrožení zasahující osoby.
Prověřit únik a varování. Stanovit použitelnou cestu, případně její alternativu, způsob varování a shromaždiště. Zahrnout osamocené pracovníky, dodavatele, návštěvy a osoby bez vlastního dopravního prostředku.
Určit rozhodovací pravomoc. Musí být zřejmé, kdo podmínky vyhodnotí, práci povolí, zaznamená opatření a při zhoršení ji zastaví.
| Stav | Charakter situace | Minimální reakce |
|---|---|---|
| Standardní | Bez významných zhoršujících faktorů | Běžné pracovní a požární postupy |
| Zvýšený | Sucho, horko nebo vítr zvyšují možnost zapálení | Kontrola okolí, odstranění paliva, více hasebních prostředků, úprava času práce |
| Vysoký | Současně působí více nepříznivých faktorů | Omezení rizikových prací, nepřetržitý dohled, připravená voda, souhlas určeného vedoucího |
| Kritický | Platný zákaz, bezprostřední ohrožení, kouř či žhavé částice nebo nelze zajistit hašení a únik | Práci nezahájit nebo zastavit, bezpečně odstavit provoz a připravit či zahájit evakuaci |
Model je pouze interním nástrojem. Hranice stavů musí zaměstnavatel stanovit podle vlastního provozu. Jediný kritický nedostatek, například zablokovaná úniková cesta nebo nefunkční spojení, může znamenat, že práci nelze zahájit; příznivé okolnosti jej „nevyváží".
Práci nezahajujte nebo okamžitě zastavte, pokud:
Hasicí přístroj je důležitý, ale požáru sám nezabrání. Opatření mají být volena podle účinnosti: nejprve odstranit zdroj zapálení, poté práci nahradit, přemístit nebo odložit, oddělit zdroj od hořlavého prostředí a teprve následně přidat organizační opatření, dohled, prostředky pro zásah a OOPP.
Před svařováním, tepelným řezáním, broušením nebo nahříváním je vhodné ověřit, zda lze díl připravit mimo nebezpečný prostor nebo použít technologii bez otevřeného plamene a významného jiskření. Hořlavé materiály je nutné odstranit nebo chránit vhodnou nehořlavou ochranou. Kontrola musí zahrnout druhou stranu konstrukce, střešní a podlahové dutiny, šachty, potrubí a plochy ve směru větru.
U zemědělských, lesních a stavebních strojů je zásadní čistota motorového prostoru, chladiče a výfuku, stav ložisek, brzd, řemenů, elektroinstalace a možné úniky kapalin. Rostlinné zbytky zachycené na horkých částech se musejí odstraňovat bezpečným postupem. Stroj nemá být odstaven na suché vegetaci, pokud ji může zapálit horký výfuk nebo jiná část zařízení.
Pro svařování a tepelné dělení v působnosti vyhlášky č. 87/2000 Sb. se předem vyhodnocuje pracoviště i přilehlé prostory [12]. Změní-li se podmínky, lze pokračovat až po novém vyhodnocení. Praktickým nástrojem je písemné povolení určující místo, čas, opatření, hasební prostředky, požární dohled, podmínky zastavení a kontrolu po skončení. Jednotný formulář není obecně předepsán pro každou rizikovou činnost, nesmí však nahrazovat skutečnou kontrolu.
Požární dohled musí mít možnost práci zastavit, vyhlásit poplach a bezpečně použít hasební prostředek. Po skončení se kontrolují také přilehlé prostory a místa, kde mohou žhavé částice skrytě doutnat. U svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nejkratší doba následného požárního dohledu osm hodin; nejde o automatické pravidlo pro každé svařování a v odůvodněném případě může být doba delší [12].
Častý omyl: Přítomnost hasicího přístroje není povolením provést práci za jakýchkoli podmínek. Pokud nelze omezit dolet jisker, zajistit dohled a bezpečný únik, musí se práce změnit nebo odložit.
Kouř může ovlivnit pracoviště daleko od samotného požáru. Obsahuje jemné částice PM₂,₅, plyny a další produkty hoření; složení závisí na spalovaném materiálu. Jemné částice pronikají hluboko do dýchacího systému a mohou zhoršovat onemocnění plic a srdce [15]. Při hoření vzniká také oxid uhelnatý a další škodliviny. Kouř z plastů, odpadů, stavebních materiálů nebo chemických látek může být podstatně nebezpečnější než kouř z vegetace.
Viditelnost a zápach nejsou spolehlivým měřítkem bezpečnosti. Oxid uhelnatý je bezbarvý a bez zápachu. Údaje ČHMÚ o kvalitě ovzduší mohou být důležitým varováním, ale nemusejí přesně odpovídat konkrétnímu pracovišti a nenahrazují potřebné měření pracovní expozice.
Ochrana začíná omezením expozice: odložením venkovní práce, přesunem do čistšího prostředí, omezením fyzické námahy, přestávkami v chladném a čistém prostoru a vhodnou filtrací vzduchu. Vzduchotechniku nelze bez posouzení pouze vypnout; nevhodný zásah může zhoršit vnitřní prostředí. Tepelná zátěž se navíc neposuzuje jen podle teploty, ale také podle vlhkosti, proudění, sálavého tepla, fyzické náročnosti, oděvu a OOPP.
Řízení tepelné zátěže zahrnuje dostupnost ochranných nápojů podle vyhodnocení podmínek práce, přestávky v chladnějším prostředí, omezení fyzické námahy, postupnou aklimatizaci nových pracovníků a osob vracejících se po delší přestávce a vzájemnou kontrolu pracovníků. Zmatenost, porucha koordinace, kolaps nebo porucha vědomí mohou signalizovat závažné přehřátí. Práci je nutné okamžitě přerušit, postiženého začít ochlazovat a přivolat zdravotnickou pomoc na čísle 155 nebo 112.
Správně zvolený a těsně nasazený respirátor FFP2 nebo FFP3 může snížit vdechování částic. Nechrání však před oxidem uhelnatým, většinou plynů a par, nedodává kyslík a není určen pro neznámou nebo životu nebezpečnou atmosféru [16]. Označení N95 patří do amerického certifikačního systému a není totožné s evropským označením FFP2. Vousy v těsnicí linii mohou ochranu výrazně snížit a respirátor při těžké práci v horku zvyšuje dechovou a tepelnou zátěž.
Dušnost, bolest na hrudi, výrazná slabost, závratě nebo nevolnost jsou důvodem expozici okamžitě přerušit. Závažné dýchací obtíže, zmatenost, porucha koordinace, kolaps nebo porucha vědomí vyžadují neodkladnou zdravotnickou pomoc. Při podezření na přehřátí je nutné postiženého současně začít ochlazovat a přivolat pomoc na čísle 155 nebo 112.
Vnější požár může provoz ochromit dříve, než plameny dosáhnou areálu. Kouř, uzavřená komunikace, výpadek proudu nebo ztráta spojení mohou znemožnit bezpečné odstavení a odjezd. Proto je nutné předem určit, kdo situaci sleduje a při jakých spouštěčích se ukončí venkovní práce, zastaví příjem dodavatelů, odstaví technologie nebo zahájí evakuace.
Okolí areálu má být udržováno bez souvislých pásů suché vegetace a hořlavých odpadů vedoucích k budovám. Přístup k hydrantům, nástupním plochám a uzávěrům musí zůstat volný. Potřebná šířka ochranného prostoru není univerzální; závisí na vegetaci, terénu, konstrukci objektu a skladovaných látkách.
Bezpečné odstavení mohou provádět jen určené osoby, pokud tím nezdržují vlastní únik. Postup nesmí nechtěně vyřadit požární čerpadla, varování nebo nouzové osvětlení. Evakuační plán má počítat s alternativní trasou a shromaždištěm, kontrolou zaměstnanců, návštěv a dodavatelů a předáním informace o pohřešovaných veliteli zásahu. Při oznámení na linku 150 nebo 112 je nutné sdělit přesné místo, co hoří, zda jsou ohroženi lidé, jaké nebezpečné látky se v areálu nacházejí a kudy se jednotky dostanou na místo.
Sálavé teplo může poškodit nádrže, potrubí, tlakové nádoby, elektrické rozvody nebo chlazení a vyvolat další požár, výbuch či únik látky. Jde o kaskádovou událost typu NaTech. U relevantních provozů musí zůstat dostupný plán areálu, přehled nebezpečných látek, kontakty a postupy odstavení i při výpadku informačních systémů.
Požáry v Českém Švýcarsku ukázaly, že zkušenosti, letecké hašení, speciální technika a logistika mohou následky výrazně omezit. HZS však u zásahu v květnu 2026 současně uvedl příznivější podmínky než v roce 2022, zejména slabší vítr a méně extrémní sucho [17]. Připravenost je rozhodující, nemůže však odstranit vliv aktuálního počasí.
Počasí: Byly ověřeny teplota, vlhkost, vítr, výstrahy a očekávaný vývoj během směny?
Okolí: Byla zkontrolována suchá vegetace, prach, odpady, skladovaný materiál, dutiny a sousední plochy?
Zdroj zapálení: Jsou známé všechny plameny, jiskry, horké povrchy a možné technické závady?
Technický stav: Byly zkontrolovány motor, výfuk, elektroinstalace, ložiska, kryty a možné úniky paliva či oleje?
Bezpečnější postup: Lze práci přemístit, odložit nebo použít technologii s menším nebezpečím zapálení?
Opatření: Byly hořlavé materiály odstraněny nebo chráněny a odpovídá povolení skutečnému stavu pracoviště?
Hašení a dohled: Jsou vhodné prostředky okamžitě dostupné a je určena osoba, která může práci zastavit?
Spojení: Funguje komunikace, pracovníci znají přesnou polohu a je příjezd pro hasiče průjezdný?
Únik: Je zajištěna použitelná cesta, způsob varování, shromaždiště a kontrola všech přítomných osob?
Horko, kouř a vnější požár: Byla posouzena tepelná zátěž, kvalita ovzduší, omezení respirátorů a možnost ohrožení areálu z okolí?
Pokud na některou zásadní otázku nelze odpovědět kladně, práce může začít až po odstranění nedostatku. Není-li náprava možná, musí se činnost změnit, přemístit nebo odložit. Kontrola nekončí zahájením práce: při změně větru, teploty, viditelnosti, stavu stroje nebo únikové cesty je nutné rozhodnutí znovu přezkoumat. Po skončení se kontrolují zdroje tepla, přilehlé prostory a skrytá místa a zajistí se potřebný požární dohled.
Klimatická změna nevytváří většinu zdrojů zapálení, ale zmenšuje bezpečnostní rezervu. Nejdůležitější schopností zaměstnavatele proto není pouze mít připravené hasicí prostředky. Je jí schopnost včas rozpoznat, že dnešní podmínky již nejsou běžné, přijmout přísnější opatření a v případě potřeby rozhodnout: Tuto práci dnes za těchto podmínek neprovedeme.
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Potřebujete doplňující informace o službách BOZP a PO či zpracovat konkrétní nabídku? Rádi vám odpovíme na jakýkoli dotaz, případně zpracujeme cenovou nabídku. Na dotazy či poptávky odpovídáme obratem, nejpozději do 24 hodin.
obecný dotaz
poptávka po komplexních službách
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor
Přidejte se k nám
