Benigní horečka z kovů. Rizika při svařování, projevy, léčba a prevence

Pracujete jako svářeč? A víte, jaká rizika tato práce představuje? Jedno z nich je tzv. Benigní horečka z kovů, která vzniká z výparů při sváření. Tyto výpary obsahují kovy, jako je chrom, nikl, měď, mangan nebo teflon. Jejich vdechováním může dojít k závažnému plicnímu onemocnění. Jaké jsou projevy Benigní horečky, jak se léčí a jak se preventivně chránit?

Obsah článku:

• Co je Benigní horečka
• Klinické projevy Benigní horečky
• Léčba Benigní horečky
• Prevence rizika vzniku horečky z kovů

Co je Benigní horečka

Benigní horečka (horečka svářečů, horečka ze svářecích dýmů nebo horečka z kovových výparů) představuje plicní onemocnění, které vzniká vdechováním svářečských dýmů a výparů obsahující kovy, jako je chrom, nikl, měď, mangan nebo teflon. Tyto látky vznikají a uvolňují se při svařování, tedy při spojování kovových materiálů. Závažné onemocnění plic a dýchacích cest, které inhalace těchto výparů způsobuje, je považováno za nemoc z povolání. Vysoká dávka expozice může znamenat i život ohrožující inhalační trauma.

Klinické projevy Benigní horečky

Klinické projevy Benigní horečky se obvykle projevují nespecifickými stížnostmi, jako jsou:

• příznaky podobné chřipce a horečce,
• horečnatá třesavka,
• kovová chuť v ústech,
• bolesti kloubů a svalů,
• bolesti hlavy a malátnost.

K nástupu příznaků obvykle dochází 4-10 hodin po expozici výparům, které obsahují kovy. U pacientů s pokračující expozicí kovovým výparům v průběhu pracovního týdne dochází k tachyfylaxi (desenzibilaci), která vede ke zlepšení příznaků v průběhu pracovního týdne a zhoršení příznaků, ke kterým dochází po období bez expozice, nejčastěji o víkendu, když má exponovaný volno. Někdy se můžete setkat také s pojmem “Pondělní horečka”.

Léčba Benigní horečky

Primární léčba horečky z kovových výparů je podpůrná a zaměřená na úlevu od příznaků. Doporučuje se orální hydratace, odpočinek a užívání antipyretik a protizánětlivých léků. Měla by být provedena pečlivá analýza posouzení expozice na pracovišti, a to odborníkem na pracovní lékařství nebo klinickým toxikologem ve spolupráci s kvalifikovaným průmyslovým hygienikem.

Prevence rizika vzniku horečky z kovů

Základním pilířem v prevenci vzniku Benigní horečky je pečlivé posouzení expozice na pracovišti, včetně měření okolních koncentrací výparů zinku a jiných kovů (např. chromu, niklu, mědi a manganu) nebo koncentrací produktů rozkladu fluorovaných uhlovodíků na různých místech pracoviště. Na základě vyhodnocení rizik stanoví technik BOZP nebo osoba způsobilá v prevenci rizik opatření, která zamezí nebo alespoň na minimum sníží expozici.

Mohlo by vás zajímat: Řízení rizik BOZP. Hodnocení, posouzení, zpracování, prevence a metody

Dalším preventivním opatřením je:

• zabránění přímého kontaktu s potenciálně toxickými dýmy,
• zlepšení technické kontroly (např. instalace odsávání),
• používání osobních ochranných pracovních pomůcek (respirátory třídy FFP),
• pravidelné školení pracovníků zahrnující porozumění riziku a samotnému syndromu včetně implementace proaktivních opatření, které zabraňují rozvoji onemocnění,
• vyloučení rizikových kovů (např. kadmium) a nahrazení za jiné méně škodlivé kovy.

Související článek: Bezpečnostní rizika a preventivní opatření při svařování nejen na staveništi